Viktorin Kornel ze Všehrd – životopis

 

Jméno: Viktorin Kornel ze Všehrd

Přidal(a): David Hampl

 

 

Tento spisovatel je představitelem českého humanismu. Působil také jako právník a v roce 1483 také univerzitní mistr. Od roku 1484 byl děkanem Karlovy univerzity. Z měšťana byl povýšen do šlechtického stavu.

 

Život

Viktorin Kornel ze Všehrd se narodil v roce 1460 v Chrudimi a zemřel 21. září 1520 v Praze. Studoval Karlovu univerzitu, konkrétně artistickou fakultu, kterou v roce 1483 úspěšně dokončil. V témže roce nastoupil na místo univerzitního mistra – vedl přednášky na pražské univerzitě a již o rok později se stal děkanem této univerzity. Na univerzitě působil až do roku 1487.

Od roku 1487 začal působit jako úředník u zemských desk. Při této příležitost začal studovat české právo. Jeho právní praxe jej velmi proslavila – toto povolání vždy patřilo k velice ceněným povoláním a dodalo Kornelovi na váženosti. Možná také právě proto dostal roku 1492 šlechtický titul, který poznáme na jeho přídomku „ze Všehrd“.

V roce 1493 se stal místopísařem zemských desk. Tato funkce (jakkoli zní podřadně) je vedoucím místem na tomto úřadě, protože místo písaře nebylo obsazeno.

Mezi jeho přátele patřil spisovatel Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Bohužel se tito dva pánové rozešli v názorech na náboženství – zatímco Kornel byl zastáncem Jednoty bratrské, Hasištejnský byl katolík a po celý svůj život psal latinsky. Kornel po rozchodu s Hasištejnským začal psát česky. Mezi jeho nejznámější díla patří překlady antických textu, ale hlavně právnická díla. Do právnického díla patří Knihy devatery: O práviech, o súdach i dskách země české. Pro napsání tohoto díla čerpal ze Zemských desk.

V té době ale šlechta usilovala o zrušení Zemských desk, a tak vyvinula tlak na krále Vladislava Jagelonského. Ten byl donucen Kornela z vedení Zemských desk odvolat – stalo se tak roku 1497. Navzdory tomu se Kornelovi podařilo knihu dokončit.

V roce 1520 se Kornel nakazil morem. Na tuto chorobu také zemřel. V současné době je pohřben na Malé Straně v kostele svatého Jana Křtitele Na prádle.

 

Dílo

Knihy o napravení padlého 

Autorem této knihy byl původně Jan Zlatoústý. Viktorín Kornel ze Všehrd toto dílo přeložil. Právě toto dílo je stěžejním dílem české humanistiky. Jejím základem je to, že český vzdělanec by se za svou řeč neměl stydět, a měl by psát česky. Protože jedině tak se bude rozšiřovat jak český jazyk, tak také česká kultura. Nutno říct, že v té době se všechna díla psala v latině. Ve své předmluvě, kde toto všechno zaznělo, Kornel vůbec neuvažuje o německém jazyce. Latina je podle něj vznešený jazyk, který určitě má své místo, ale jeho tradice je již hojně rozšířená a není potřeba k ní nadále přispívat. Tuto předmluvu můžeme chápat jako útok na latinskou část spisovatelů, zejména pak na Bohuslava Hasištejnského, který nechtěl ani to, aby jeho díla byla do češtiny překládána. V tomto i všech svých následujících dílech se snaží dosáhnout jazykové dokonalosti.

 

Přípis knězi Jírovi

V tomto díle z roku 1495 Kornel opět apeluje na důležitost tvorby v českém jazyce.

 

O práviech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery

Důvod, proč si česká šlechta nepřála, aby bylo toto dílo dokončeno, byl ten, že toto právnické dílo pojednávalo o bojích šlechty s měšťany. Kornel byl původně měšťan, který byl povýšen do šlechtického stavu, takže zná oba postoje – měšťanů i šlechty. V tomto díle se staví na stranu měšťanů, což není po chuti šlechtě. Navzdory jejich protestům se ale dílo podařilo dokončit roku 1499 a vydat. Roku 1500 ale vyšlo Vladislavské nařízení (krále Vladislava Jagelonského), které se pro změnu staví na stranu šlechty. Poté, co bylo toto nařízení vydáno, rozhodl se Kornel odejít z politiky.





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme celý web, ale nic parádního jsme nenašli :-(.