Jméno: Vladimír Körner
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Vladimír Körner
Vladimír Körner je známý především jako scénárista a dramaturg. Získal několik ocenění včetně Státní ceny za literaturu a překladatelské dílo z roku 2006 a ocenění Artis Bohemiae Amicis, taktéž z roku 2006.
Život
Vladimír Körner se narodil 12. října 1939 v Prostějově. Původně pocházela celá rodina Körnerových ze Sudet, odkud se museli přestěhovat do vnitrozemí. Spisovatel se narodil během tohoto přesunu v Prostějově. Rodina se nakonec usadila v Uhřicích u Kojetína.
Ve druhé světové válce přišel o otce, který zemřel jen tři dny před jejím koncem. Patřil k představitelům vojenského odboje v Kojetíně. Jeho úkolem bylo připravit povstání na Moravě v roce 1944. Jako válečný hrdina dostal otec Vladimíra Körnera dva válečné kříže.
Po válce se rodina vrátila zpět do Sudet – konkrétně na severní Moravu do Zábřehu. Zde byl Vladimír svědkem násilného odsunu Němců – což ovlivnilo jeho uměleckou tvorbu.
Vladimír Körner studoval nejprve na Průmyslové škole filmové v Čimelicích, později (1958-1963) na toto studium navázal dalším studiem na Akademii múzických umění v Praze (FAMU).
Už během studií začal pracovat ve Filmovém studiu Barrandov, kde pracoval jako dramaturg a scénárista až do roku 1991. V rámci této práce vznikaly různé filmové scénáře a náměty na kterých se podílel. Pokud bychom chtěli některé jmenovat, můžeme začít hned v roce 1963, kdy k jeho prvním scénářům patří Deváté jméno. Následovala další díla, jako je Čas jeřabin, Místenka bez návratu, Údolí včel, Adelheid, Pověst o stříbrné jedli, Kainovo znamení, Stín kapradiny, Anděl milosrdenství, Kuře melancholik, Krev zmizelého a mnohé další.
Vladimír Körner většinu svých novel a románů vytvořil původně pro filmové zpracování. Ve svém díle je častokrát inspirován druhou světovou válkou – například odsunem sudetských Němců z českého pohraničí. Typické pro většinu Körnerových děl je beznaděj a úzkost. V některých novelách se vrací ještě dále do minulosti – až do vrcholného středověku.
Dílo
Střepiny v trávě – Jedná se o Körnerovu prvotinu z roku 1964. Tato kniha je inspirována právě druhou světovou válkou a jejími negativními účinky na lidskou psychiku. Příběh vypráví o mladém dítěti – děvčeti, které bylo v době války odvlečeno do koncentračního tábora. Poté bylo dáno na převýchovu do Německa.
Slepé rameno – Také tento román z roku 1965 vypráví o válce – konkrétně o činnosti odbojové skupiny Robert, zejména o jejím spojení s velitelstvím v Anglii.
Adelheid – Tato novela z roku 1967 se soustředí zejména na téma odsunu sudetských Němců. Hlavní hrdnou je voják západní armády, který se zamiluje do dcery nacisty, která se jmenuje Adelheid. Adelheid s ním ale hraje nečistou hru – navenek se tváří, že se jí jeho dvoření líbí, avšak uvnitř ho nenávidí a čeká, kdy se mu bude moci pomstít.
Písečná kosa – Tento román byl vydán v roce 1970. Děj příběhu je zasazen do 13. století, což je období války mezi křižáky a Prusy. Autor se soustředí na to, aby vypověděl, jak se k sobě chovali lidé uprostřed řádu. Toto chování bylo nelidské a často strojové – když se vojáci ocitli v situaci, kterou nedokázali sami ovlivnit, prostě začali plnit rozkazy – ať už byly jakékoliv.
Údolí včel – Kniha vznikla na základě filmové předlohy, která je z roku 1969. Samotná kniha pak vyšla v roce 1975 a pojednává o středověcích rytířích.
Zánik samoty Berhof – Autor se opět nechal inspirovat druhou světovou válkou, respektive obdobím těsně po ní. Odehrává se v jesenickém pohraničí. I když už je oficiálně uzavřen mír, v pohraničí se stále ještě vyskytují fašisté, kteří se snaží dostat do bezpečí. Ulrika, dcera majitele hospodářství Berhof, přijde o matku. Její otec si záhy po manželčině smrti přivede do domu Tyldu, která se přátelí s Němci. Dívka se proto rozhodně utéct a svěří se jeptišce. Ta ji ale zradí a do jejich domu přivede esesácké záškodníky. Nakonec se jim podaří fašistů se zbavit.
Zrození horského pramene – Opět válkou inspirovaná kniha z roku 1979. Vdova po partyzánovi opouští spolu se svými dvěma syny domek na Hané. Odchází do pohraničí, kde se sžívá s tamější přírodou.
Podzimní novely – Obsahuje tři novely: Adelheid, Zánik samoty Berhof a Zrození horského pramene.
Lékař umírajícího času – Hlavním hrdinou je Jan Jesenius, lékař ze 17. století. Autor popisuje jeho prožitky během třicetileté války.
Post bellum – Kniha obsahuje dvě novely – Post bellum a Svíbský les. Obě se odehrávají v době prusko-rakouské války.
Anděl milosrdenství – Děj se odehrává v lazaretu za první světové války. Anežka se snaží jako ošetřovatelka nemocných odčinit zlo, kterého se dopustil její zesnulý manžel na zajatcích.
Život za podpis – Příběh z prusko-rakouské války. Byl zfilmován jako Kainovo znamení.
