Vstávání – líčení

 

Jméno práce: Vstávání

Slohový útvar:  Líčení

Přidal(a): Kocak

 

 

 

Vstávání      

Když mám to štěstí a probouzím se zrovna v jednom z letních víkendových rán, první vjem co se mi naskytne je poměrně ostrý záblesk prvních paprsků vycházejícího slunce, který mi polechtá oční víčka. Protože je to mimořádně příjemný pocit, zůstávám ještě chvíli strnule ležet ve stejné pozici. Když poté otevřu oči, přede mnou je velký obrys zeleného stromu s jehož listy si hraje lehký vítr a prostupuje skrz ně slunce. V dálce je vidět hustý les a kopce, jimiž je náš dům obklopen …je to obrázek jako z pohádky.  I skrz zavřené okno je slyšet lehký zpěv ptáků, jako by mě lákali vstát a jít ven. Musím říct, že oproti šumivému zvuku rádia, které si obvykle pouštím během rán zimních, je to opravdu rajská hudba. Až po nějaké době, kdy se dostatečně nabažím, se odhodlám a vstanu. V tu chvíli tato idylka končí, uvědoměním si toho, co vše jsem si minulý den naplánoval na dnešek udělat. Je to jako seknutí kata, během okamžiku je nálada úplně jiná a já přemýšlím, čím začít. Největší strašák je každodenní ranní protažení, do kterého se tělu ztuhlému jako psí exkrement na zamrzlém chodníku pravidelně vůbec nechce. Když přežiji první ranní rituál, sejdu dolů a sháním něco k snídani. Moji bratři už jsou většinou dávno vzhůru a nasnídaní, takže mám na jídlo klid a při troše štěstí na mě v lednici zbyde i můj oblíbený bílý jogurt. Po snídani se odeberu do koupelny, kde na mě čeká další velká zkouška, po učesání vlasů se pustím do čištění zubů. Při pohledu do mých úst, kde je drátů, gumiček a vůbec dalších různých ortodontických věciček víc, než čehokoliv jiného je jasné, že tato kapitola ranní hygieny by vydala na další samostatné líčení. Připravím si své 3 zubní a 2 mezizubní kartáčky a začnu. Běžné kartáčky jsou relativně bez obtíží, ale pravá zábava začíná u mezizubních. Kvůli malým mezerám je opravdu obtížné se trefit a zalepené oči tomu moc nepomáhají. Připadá mi to jako taková sportka. Trefil? Netrefil! Ostrá bolest drátku zapichujícího se do dásna je opravdu nepříjemná. Většinou si pro sebe trochu zanadávám, omyji si obličej a odcházím se obléci. Poté, když mě rodiče nestihnou zaúkolovat jinou prací, se většinou s chutí vrhnu na další věc, což obvykle bývá cyklistický trénink, na který je o víkendu spoustu času.

 

Hodnocení: 2 = chvalitebně





Další podobné materiály na webu: