Kniha: Vyhoďme ho z kola ven
Autor: Ken Elton Kesey
Přidal(a): Bahiiinko
Ken Elton Kesey (1935 – 2001)
Byl to americký spisovatel, který bývá řazen do postmoderní literatury. Byl styčným bodem mezi generací beatníků 50. Let a hippies. Vystudoval divadelní umění na oregonské univerzitě. Během studií se dobrovolně stal pokusným králíkem výzkumu, který zkoumal účinky halucinogenů (např. LSD). Tato zkušenost ho později inspirovala v tvorbě jeho prvního románu Vyhoďme ho z kola ven, který dosáhl velkého úspěchu. Toto dílo bylo vydáno v roce 1962. V roce 1975 natočil český režisér Miloš Forman podle této Keseyho knihy film Přelet nad kukaččím hnízdem, který získal 5 Oskarů. Tento román ho velice proslavil a svou další tvorbou ho už nepřekonal. Po vydání druhého románu Tak mě někdy napadá byl zadržen pro přechovávání marihuany a na půl roku uvězněn. Po propuštění se rozhodl, že své představy začne místo vypisování sám žít. Se skupinou „rozmarných šprýmařů“ se zabydlel v autobuse pestře pomalovaném barvami a vydal se s nimi na pouť po Americe. Zemřel roku 2001 po operaci rakovinného nádoru.
Dílo:
Ve svých dílech se zabývá problémem odcizení, které nastává díky anonymitě moderní společnosti. Často se zabývá problémy jedince, který se vinou společnosti dostane do jemu nepřátelského prostředí, autor se staví do role protestujícího proti této situaci.
Tak mě někdy napadá
Tato kniha je jakousi rodinnou kronikou mužného dřevařského rodu.
Skříňka s démonem
Námořníkova píseň
Vyhoďme ho z kola ven
Děj
Román se odehrává v USA 60. let a děj je zasazen do prostředí psychiatrické léčebny. Vypravěčem příběhu je pacient indiánského původu Bromden, chronik podle všeho trpící halucinacemi a bludy a předstírající hluchoněmost. Hlavními postavami jsou nový pacient Randle McMurphy a „Velká sestra“, která železnou rukou vládne celému oddělení. Zaběhlý pořádek podstatným způsobem narušil drsný Ir McMurphy, který se nechal hospitalizovat, aby nemusel pracovat na nápravné farmě, kde byl umístěn pro agresivitu a hazard. Celý příběh je o tom, jak postupně deptá Velkou sestru a nutí ji k všelijakým ústupkům a změnám a probouzí pacienty k životu. Zpívá, mluví nahlas, chová se extravagantně, nahlas se směje – jevy předtím nemyslitelné. Ostatní (Harding, Bibbit, Bromden, Cheswick aj.) jsou zpočátku zmatení a nejistí, jestli mají McMurphyho podporovat, bojí se „Kombajnu“ (systém péče, jak jej pojmenoval Bromden). McMurphy prosadil např. jinou místnost na hraní karet, více televize, dokonce výlet na lov ryb. Celou dobu přitom musel být dost opatrný, aby neporušil nějaké pravidlo, což by ho katapultovalo mezi narušené pacienty a znamenalo elektrošoky nebo lobotomii. Většinou se omezoval na slovní projevy, ale také rozbil opakovaně sklo do sesterny (omylem). Po návratu z výpravy na moře poručila Velká sestra všem pacientům důkladnou očistu pod záminkou, aby nezanesli na oddělení nějakou infekci. Jeden z pacientů se štítil dezinfekčního prostředku a „černí frajeři“ (pomocný personál podle Bromdena) ho chtěli přinutit, aby se jím nechal umýt. McMurphy a Bromden se ho zastali, přičemž se s personálem poprali a byli zařazeni o patro výš k narušeným pacientům. Oba dostali několik elektrošoků, ale na McMurphyho neměly předpokládaný vliv. Když se pak vrátili zpět, McMurphy začal vyvádět nanovo. Vymyslel, jak dostat v noci na oddělení ženy; všichni se opili, zaspali a tím pádem nestihli před příchodem Velké sestry na ranní směnu vyexpedovat dámy z léčebny a zamaskovat projevy nočního veselí. McMurphy se s ní nepohodl a fyzicky ji napadl; byla mu provedena lobotomie, která svými devastačními účinky způsobila, že McMurphy jen ležel a byl naprosto netečný. Bromden, který se s ním postupně hluboce spřátelil, ho pak jedné noci uškrtil, protože byl přesvědčen, že zdravý a silný McMurphy by si nepřál, aby to, co z něho zbylo, takhle existovalo ještě nějakých dvacet třicet let. Potom Bromden z léčebny utekl způsobem, který mu kdysi McMurphy poradil. Následně požádali o odchod další pacienti, kterým se dříve odejít nechtělo, přestože mohli. Celkově McMurphy způsobil, že v ostatních na oddělení probudil jejich zašlapanou důstojnost, smysl pro humor a vůli k životu.
Hlavní postavy:
Indián Bromden – vypravěč příběhu, fyzicky velice silný, zpočátku opatrný, tichý a nesebevědomý, mazaný; předstírá hluchého a tím se mu daří být u rozhovorů, které by nikdo z léčených neměl slyšet; je schizofrenický, mívá časté halucinace, které v příběhu vystupují jako realita (tak jak to on cítí); po zabití McMurphyho utíká z léčebny za svobodou
R.P.McMurphy – muž, který nejen svým zvláštním zjevem upoutává pozornost; není problém si ho představit – zrzavá kštice a nasazená čepice – rebel již od pohledu; velice sebevědomý a odvážný, vtipálek, simulant (prohlásí se za duševně chorého, aby se vyhnul pracím v nápravné farmě), vypočítavý; svůj život si chce náležitě užívat; když se dostává do léčebny, začne zavádět všemožné nové věci – hraní karet, dívání se na televizi mimo určenou dobu, výlety – snaží se zbourat zajetý systém Velké sestry, avšak nakonec je přemožen sestřinými prostředky a ztrácí nad sebou kontrolu; později je z milosti zabit hlavním hrdinou, Bromdenem
Velká sestra – přísná, často necitlivá, vše musí mít srovnané podle ní a ve všech věcech řád (symbol totality); pokud není něco po jejím, využije všech možných prostředků k tomu, aby dosáhla svého cíle
Černý frajeři – muži, kteří jsou prodlouženou rukou Velké sestry; plní její úkoly, stojí na straně totality; ani oni se neodvažují cokoliv říkat, vědí totiž, jak pevnou rukou Velká sestra vládne
lékař – ustrašený, pod vlivem své podřízené – sestry, i on se začal postupem času prosazovat i proti vůli sestry; zúčastnil se i rybářské výpravy
Cheswick – blázen – ve všem souhlasí s McMuprhym – Utopí se.
Billi Bibbit – Koktá – Matka ho utlačuje – je tam dobrovolně – spáchá sebevraždu – podřízne se.
Harding – je tam dobrovolně – má problémy s manželkou.
Martini
Sefelt
Seanlon
Doba a děj díla: USA 60. léta, psychiatrická léčebna
Hlavní myšlenka díla: autor chtěl podle mého názoru varovat před totalitou (teorie Kombajnu
Společnost, která dohlíží na všechny lidi a může jimi ovládat)
Kompozice:
Román je vyprávěna indickým náčelníkem Bromdemem (ich-forma). Stylistika psaní je ovlivněna jeho chorobou a způsob mluvení McMurphyho » nespisovné, slangy, nářečí, vulgarita atd.
Vyprávění je chronologické. Náčelník se občas vrací do života jeho dětství.
Další autoři:
Jeden z nejpopulárnějších beatniků. Byl básník a prozaik. Žil tulácký život a vystřídal mnoho zaměstnání což později zobrazil ve svých dílech.
Na cestě – autobiografický román, který se stal manifestem beatniků
Dharmoví tuláci – kniha o dvou mužích, kteří utečou z civilizace do lesů pouze s ruksakem.
-tato kniha se stala ,,biblí“ hippies
Prozaik, který ve svých dílech líčil osobní zážitky s užíváním drog. Drogová závislost a homosexualita z něj udělaly nejskandálnějšího autora tohoto období.
Feťák – román o narkomanovi
Teplouš – odraz autorova smutku nad ztrátou manželky, kterou náhodou zastřelil
Nahý oběd – zobrazuje ostrou kritiku tehdejší americké společnosti
Beatnici (beat generation)
Je to generační hnutí mladých básníků a prozaiků v USA v 50. a 60. letech. Vysmívali se tradičním americkým hodnotám jako jsou bohatství, rodina, loajalita nebo národní hrdost. Beatnici proti této společnosti nějak neprotestovali, ale snažili se o to, aby se nestali jejími členy. Hledali vnitřní svobodu, což vedlo k různým výstřednostem jako zvláštní móda, tuláctví, drogy, alkohol s čímž souvisela sexuální nevázanost. Centrum hnutí bylo v San Franciscu.
Hippies
Jednalo se o neorganizované hnutí, které vycházelo z generace beatniků. Šířit se začalo v polovině 60. let ze západního pobřeží USA, ze San Francisca. Cíle „hippísáků“ byly nejednotné, za základní lze ale považovat vzpouru proti společnosti, mír, lásku, přátelství a svobodu.
