Kniha: Vyhoďme ho z kola ven
Autor: Ken Kesey
Přidal(a): sichajda
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 281
Rok vydání: 2010
Autor
Ken Kesey (1935 – 2001) byl americký spisovatel, vystudoval divadelní umění na oregonské universitě v Eugene. Na Stafordově universitě (Kalifornie) absolvoval kurz tvůrčího psaní (1958 – 1959). V době studií se stal dobrovolníkem ve výzkumu Veterans Hospital v Menlo Parku, který zkoumal účinky halucinogenů (včetně LSD). Role pokusného králíka v tomto výzkumu ho později inspirovala k napsání jeho prvního románu Vyhoďme ho z kola ven, který vyšel v roce 1962 a dosáhl velkého úspěchu . Byl zpracován do podoby divadelní hry i jako film Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem, který byl oceněn pěti filmovými Oscary. Ve svých dílech se zabývá problémem odcizení, které nastává díky anonymitě moderní společnosti. Často se zabývá problémy jedince, který se vinou společnosti dostane do jemu nepřátelského prostředí, autor se staví do role protestujícího proti této situaci. Po napsání prvních dvou knih se na 20 let odmlčel.
Další jeho díla, především různé kratší eseje a úvahy, které byly napsány pod vlivem omamných látek jsou např.:
• Tak mě někdy napadá
• Skříňka s démonem
• Námořníkova píseň
Mimo těchto děl napsal celou řadu krátkých esejů, úvah, několik divadelních her a scénářů.
Název díla
Anglický originál románu zní One Flew Over The Cuckoo’s Nest a doslovný překlad se používá i pro filmové zpracování Přelet nad kukaččím hnízdem. Tento název však není českému čtenáři nebo divákovi plně srozumitelný, neboť jde o citát. Český překlad zpracoval překladatel Jaroslav Kořán.
Žánrová charakteristika
Jedná se o román z prostředí psychiatrické léčebny, který je podobenstvím o životě v moderní společnosti a také úvahou o hranici mezi šílenstvím a „normálností“. Podle literární teorie je román vrcholný epický žánr mohutný svým rozsahem, dějem, počtem postav a myšlenkovým záběrem, patřící do velké epiky.
Kompozice literárního díla
Román se odehrává v reálném prostředí psychiatrické léčebny v USA v reálném čase (po válce). Vypravěčem je náčelník Bromden, který chronologicky popisuje svůj příběh života v léčebně poté, co se tam dostane nový chovanec McMurphy. Objevují se zde ale i retrospektivní pasáže, a to zejména Bromdenovy vzpomínky na dětství, které strávil v indiánské rezervaci. Je rozdělen do čtyř kapitol, které nenesou žádný název. Pracuje s nespolehlivým vypravěčem, protože u Bromdena není nikdy jasné, co je popis událostí na oddělení a co jsou halucinace způsobené léky.
Zařazení díla do literárního kontextu
Je to román z druhé poloviny 20. století, který se řadí do kontextu beatnické literatury.
Beatníci (Beat generation) bylo umělecké a literární hnutí v USA, které vzniklo v druhé polovině 50. let a vyznačovalo se nespoutaným způsobem života, hledáním vlastního stylu, který se projevoval především v popisu životních zkušeností autorů (toulání, drogy, nezávislost). Do této generace se řadí např. Jack Kerouac, Allen Ginsberg, Charles Bukowski nebo Henry Miller.
Autor díla Ken Kesey bývá také řazen do generace Hippies, což bylo neorganizované hnutí, které se vyvinulo v 60. letech z generace beatníků. Základním cílem tohoto hnutí byla vzpoura proti společnosti, mír, láska, přátelství a svoboda.
Charakteristika hlavních postav
• indián Bromden – vypravěč příběhu, fyzicky velice silný, zpočátku opatrný, tichý a nesebevědomý, mazaný; předstírá hluchého a tím se mu daří být u rozhovorů, které by nikdo z léčených neměl slyšet; je schizofrenický, mívá časté halucinace, které v příběhu vystupují jako realita (tak jak to on cítí); po zabití McMurphyho utíká z léčebny za svobodou
• McMurphy – muž, který nejen svým zvláštním zjevem upoutává pozornost;
není problém si ho představit – zrzavá kštice a nasazená čepice – rebel již od
pohledu; velice sebevědomý a odvážný, vtipálek, simulant (prohlásí se za duševně chorého, aby se vyhnul pracím v nápravné farmě), vypočítavý; svůj život si chce náležitě užívat; když se dostává do léčebny, začne zavádět všemožné nové věci – hraní karet, dívání se na televizi mimo určenou dobu, výlety – snaží se zbourat zajetý systém Velké sestry, avšak nakonec je přemožen sestřinými prostředky a ztrácí nad sebou kontrolu; později je z milosti zabit hlavním hrdinou Bromdenem
• Velká sestra – přísná, často necitlivá, vše musí mít srovnané podle ní a ve všech věcech řád (symbol totality); pokud není něco po jejím, využije všech možných prostředků k tomu, aby dosáhla svého cíle
• Černý frajeři – muži, kteří jsou prodlouženou rukou Velké sestry; plní její úkoly, stojí na straně totality; ani oni se neodvažují cokoliv říkat, vědí totiž, jak pevnou rukou Velká sestra vládne.
Děj
Vše začíná jednoho dne, kdy do léčebny pro duševně choré přijíždí nový člen – McMurphy, jenž se prohlásí za duševně chorého, aby se vyhnul pracím v nápravné farmě. V ústavu se spřátelí s indiánem Bromdenem, který nás celým příběhem doprovází. McMurphy se rozhodne, že postupy zajeté v léčebně změní. To se Velké sestře opravdu nelíbí. Za pomoci různých psychických nátlaků bojuje proti McMurphymu. On jí zpočátku vzdoruje a ignoruje. Když však uspořádá mejdan, který skončí spíše tragicky než vesele, překročí meze, které byla sestra ochotna „tolerovat“. Následuje tedy trest – sestra proti němu
použije elektrošoky a z McMurphyho se stává „vegeťák“ (blázen, který nevnímá sám sebe, neovládá své tělo). Do toho všeho zakročí indián a vysvobodí ho tím, že ho po přivezení na pokoj udusí polštářem. Nakonec Bromden utíká z ústavu a stává se svobodným.
Jazyk a styl
• veškeré události jsou čtenáři podávány z pohledu „Náčelníka“ Bromdena
• vyskytují se úvahy vypravěče
• hovorový jazyk
• časté používání přezdívek (např. Černý frajeři, Velká sestra…)
• McMurphy používá hodně argot, slang
• Ich – forma
• hovorový jazyk McMurphyho: „Páni! Teď už by bodla jen piksla piva a čupr holka na klín.“
Vliv díla
Keseyho román patřil mezi základní literární texty generace 60. let, zejména hnutí hippies. Zvláště inspirativní byla v tomto kontextu jeho pochmurná vize vztahu jedince a společnosti.
Hlavní myšlenka díla:
Upozornit na problém snadného vyloučení jedince ze společnosti, jež podle něj vznikal. Taktéž upozornění na nepravosti a problémy psychiatrických léčeben. Do těchto se on dostal jako pokusný králík při testování halucinogenů. V neposlední řadě chtěl jako zástupce beatnické/hippie generace propagovat její postoje. To se v díle promítlo do povahy a činů McMurphyho.
Vlastní názor
Viděla jsem i film (Přelet nad kukaččím hnízdem – M. Forman), ale v něm nebylo zdaleka vše. Ve filmu mi chyběly pasáže, které vypravuje Náčelník. Tehdejší poměry v léčebnách byly příšerné, ale zaujalo mě to… V dnešní době se to už tak nepraktikuje, ale kdo ví? Čin, který udělal na konci Bromden, mohl v někom vzbudit pohoršení, ale podle mě udělala dobře – jedenkrát McMurphy říkal ostatním, že než skončit takhle (viděl to u jiných pacientů), tak raději zemře.
