Vyšetřování ztráty třídní knihy – rozbor díla

 

Kniha: Vyšetřování ztráty třídní knihy

Autor: Ladislav Smoljak

Přidal(a): Danton

 

Ladislav Smoljak 

• (9.12.1931 – 6.6. 2010)
• Ladislav Smoljak se výrazným způsobem zapsal do historie českého kulturního dění nejen jako spolutvůrce legendárního autorského divadla, dramatik, scénárista, dobře je známý i jako filmový režisér a herec, méně se již ví, že to byl právě on, kdo kdysi vymyslel zpěváckou anketu Zlatý slavík.
• Famózní je pak především způsob, jakým se mu v kooperaci se Zdeňkem Svěrákem podařilo uvést do nejširšího povědomí osobnost fiktivního velikána Járy Cimrmana, který dnes patří ke specifickým fenoménům.

Další díla:

• • Švestka- je divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana.
  • Malý říjen– divadelní hra odehrávající se v době první světové války v cele rakouské věznice.

 

Literárně historický kontext

• Česká literatura 2. poloviny 20. století
• Divadla malých forem-Divadla malých forem vznikají ve 20.století jako opozice k oficiálnímu divadlu.
• Znaky skupiny, směru: Autoři tu často vystupují i jako herci, během vystoupení komunikují s diváky. Jedním ze základních výrazových prostředků je tu humor – nadsázka, vtipné dialogy, ať už slovní hříčky, nebo i satira. Jejich tvorba bývá určena hlavně pro mladé.
• Není tu účelem dosáhnout co největší popularity, hlavní je tvůrčí význam, fantazijní tvořivost a množství nápadů. Přesto například obliba
• Osvobozeného divadla u starších diváků neklesala – publikum stárlo se svými herci.

 

Další autoři tohoto období:

• Zdeněk Svěrák- Jaké je to asi v Čudu-Pohádky, písničky a povídky pro děti od 8 let.
  • Vratné lahve– literární scénář ke stejnojmennému filmu Vratné láhve. Hořkou komedie.
• Miloň Čepelka- Abeceda lásky – básnická sbírka
  • Dvě básně o smrti – básně
  • Přijetí díla kritikou: Dílo je přijato velmi kladně, jedná se o populární divadelní hru.

 

Rozbor díla: Vyšetřování ztráty třídní knihy

Vyšetřování ztráty třídní knihy je druhá nejstarší z her v repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autorem hry je Ladislav Smoljak, jako spoluautor je uváděn rovněž fiktivní velký český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Hra měla premiéru 4. října 1967  a do roku 1986 se uskutečnilo celkem 498 repríz.

 

Literární druh:

• drama

 

Literární žánr:

• činohra (divadelní hra o činech a skutcích lidí.)

 

Děj

• Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, se skládá Vyšetřování ztráty třídní knihy ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě činohry.

 

Tato hra je uvozena následujícími referáty:

• Druhý liptákovský nález – Po důkladném překopání zahrady o rozloze tří arů, se ukázalo, že do hlíny zahrady, obklopující domek ze dvou stran, Cimrman nezakopal zhola nic.
• Osobní vzpomínka dr. Svěráka– při dokončování korespondence Járy Cimrmana s Albertem Einsteinem,  dr. Hedvábný volným krokem přecházel po světnici sem a tam. A najednou si Zdeněk Svěrák všiml, že pod jeho bratrancem v jednom místě jedno prkno slabě povrzává. Okamžitě ho na to upozornil a on řekl:“Již zde ničemu nevěřím. Tomu prknu Zdeňku se podíváme na zoubek.“ Pod podlahou nalezli celé Cimrmanovo dílo pedagogické, včetně školníka(nedokončený román se školní tématikou). To vše bylo zašito v pytli s velmi otráveným obilím, a jedině tak si můžeme vysvětlit , že rukopisy nepadly za oběť potkanům, kterých žijí pod chalupou doslova celé rodiny.
• Cesta ho Haliče – Cimrman probudil k životu celé zaostalé Haličské školství
• Hodina fyziky– Cimrman udivuje názorností a mistrovským vedením důkazů. Pokus co je  světlo a co je tma, zvuk-ticho.
• Teorie poznání– pravda je nepřesná, omyl je přesný. Podle vulgárního materialisty Bohlena je základním pojmem našeho poznání PRAVDA, i když Bohlen připouští, že je zpočátku NEPŘESNÁ. Cimrman naproti tomu říká, že základním pojmem poznání je OMYL, zpočátku samozřejmě PŘESNÝ. Jak se naše poznání prohlubuje, dostáváme se do druhé fáze poznávacího procesu, v němž podle Bohlena ZPŘESŇUJEME PRAVDU, kdežto podle Cimrmana pouze VYVRACÍME OMYL. Konečným cílem našeho poznání je pak podle Bohlena stav, kdy je pravda už naprosto přesná a my VÍME VŠE. Podle Cimrmana je na konci poznávacího procesu omyl zcela vyvrácen a my NEVÍME NIC.Závěry obou teorií spojil pak Cimrman ještě tzv. DVOJTEČKOVÝM OPERÁTOREM, který oběma protichudným teoriím dává jedno společné vyústění, slavnou filosofickou větu: VÍME VŠE totiž, že NEVÍME NIC.
• Vlastní divadelní hra pojednává o snaze donutit žáky sedmé třídy k navrácení třídní knihy, k jejímuž pravděpodobnému zcizení došlo před sedmi lety. V této snaze se během hry postupně vystřídají všechny čtyři účinkující postavy: Učitel, Ředitel školy, Inspektor a Zemský školní rada.  Když už se vyzkoušeli všechny pedagogické metody (po zlém i po dobrém), přicházeli na řadu vyšší instance a strach z autorit. V žádném případě to ale nebyl strach žáků, ale naopak vyučujících. A z celé hry dojdete k tomu, že z učitele se vyklube tzv. „slaboch“, který se bojí hlavně pana ředitele, pan ředitel zas pana inspektora a dobrácký pan inspektor zas zemského školního rady. A všechny tato marná snaha, prostě k ničenu nevede, protože třídní kniha se ani po sedmi letech nenajde.

 

Hlavní postavy, charakteristika:

• Ředitel: snaživý, přesvědčuje žáky k navrácení knihy
• Inspektor: dobrák
• Učitel: plachý, bojácný
• Zemský školní rada: zamlklý, přísný
• Třída: žáky lhostejné k autoritám představuje obecenstvo

 

Charakteristika prostředí a doby (dílo):

• Tato divadelní hra je zasazena do  druhé poloviny 20. Století, děj se odehrává  v české škole, v sedmé třídě.

 

Jazykové zvláštnosti:

• Dílo je napsáno spisovným jazykem.

 

Jiné zvláštnosti:

• Popudem k napsání byla skutečná událost – vyšetřování ztráty třídní knihy na chlapecké škole. Pachatelem byl s největší pravděpodobností žák F. Kirchner. Cimrman byl tehdy policejním inspektorem na vídeňské „čtyřce“ a ředitel školy se na něho obrátil ve chvíli, kdy všechny pedagogické prostředky selhaly. Po tři dny sledovalo podezřelého chlapce šest policistů, avšak bezúspěšně. Cimrman se proto rozhodl zapůsobit na Kirchnera jinak: napsal o této krádeži hru, kterou uvedl dramatický kroužek policejního komisařství jako povinné školní představení. Autor počítal s tím, že podívaná na utrpení učitele, ředitele a inspektora při marném vyšetřování přivede viníka k lítosti a přiznání. Zarputilého chlapce se však dojmout nepodařilo.