Vývoj české poezie po roce 1945 – literární období

 

 Jméno: Vývoj české poezie po roce 1945

 Přidal(a): sliwkova.svetlana

 

 

 

 

Společensko-historické pozadí

  • května 1945 – konec 2.světové války
  • poezie má v rámci literární výpovědi své specifické postavení
  • dokáže nejživěji reagovat na proměny kulturního povědomí a cítění
  • básnické obrazy dokáží asi nejlépe vystihnout životní pocit člověka jakožto jedince
  • po skončení 2. světové války je pro poezii psanou a vydávanou charakteristická nejednotnost a názorová diferencovanost
  • poezie měla na co navazovat – okupace sice umlčela činnost publikační, ale nedokázala tvorbu úplně omezit
  • vycházely nejen verše psané za okupace, ale stejně velkým impulsem pro nové básně byla spontánní odezva na osvobození, k němž patří tyto sbírky:

 

Vladimír HolanDík Sovětskému svazu, Panychida, Rudoarmějci

Marie PujmanováRadost i žal

Vítěslav NezvalHistorický obraz

Jaroslav SeifertPřilba hlíny

Jan ZahradníčekStará země, La Saletta

František HrubínChléb s ocelí, Jobova noc

Vilém ZávadaPovstání z mrtvých

František HalasBarikáda

 

  • vyznačují se velkým patosem, je chápána jako „monument“, snaží se zachytit dějiny národa v posledních letech a vzdává hold osvoboditelům
  • setkáváme se s vypjatou expresivitou výrazu, ale i dokumentaristickým charakterem
  • mnohdy ustupuje do pozadí estetická rovina díla – je nahrazována politickou aktuálností a jakousi podvědomou snahou oslovovat ohromujícími dojmy co nejširší spektrum čtenářů

 

Spisovatelé reagující na konec války

Jaroslav Seifert

  • první a dosud jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984)
  • domovem básníkova mládí byla pražská čtvrť Žižkov
  • spoluzakladatel Devětsilu
  • jako publicista začínal v Rudém právu
  • podílel se na tvorbě avantgardních časopisů Disk a Pásmo
  • v roce 1949 novinářské činnosti zanechal, potom překládal Bloka, Apollinaira
  • od roku 1950 se věnuje výhradně literární činnosti
  • těžká choroba pohybového ústrojí mu znemožňuje významnější tvůrčí práci
  • získal si velkou autoritu => předseda sjezdu Svazu československých spisovatelů

 

  • díla:

1) Doba okupace

Světlem oděná – verše se obracely ke zdroji naděje, lidské existenci=> k Praze

Kamenný most – protiokupační poezie

Vějíř Boženy Němcové – sbírka napsaná ke 120. výročí spisovatelčina narození

 

2) Poválečné období

  • obrací se ke vzpomínkám z mládí, k motivům české krajiny a domova, k některým postavám české kultury

Šel malíř chudě do světa – inspiroval ho Mikoláš Aleš svými obrazy

Píseň o Viktorce – inspirace dílem Boženy Němcové

Maminka – sbírka vzpomínek na maminku, plných lásky vůči ní a světu, který ho v dětství obklopoval

Přilba hlíny – popisuje květnové povstání a boj lidu za osvobození

 

3) Období 60. let

  • zásadní změna v Seifertově tvorbě přišla po desetileté odmlce způsobené těžkou chorobou, píše reflexivní lyriku, jeho výraz zdrsněl, používá nerýmovaný verš

Koncert na ostrově

Halleyova kometa

Odlévání zvonů – motivy vzpomínek

 

4) Období 70. a 80. let

Všecky krásy světa – kniha vzpomínek

Morový sloup – je to smutná, až trpká poezie, reagující na události kolem roku 1968

Deštník z Piccadilly

Býti básníkem

 

Vítězslav Nezval

  • narodil se v Biskoupkách u Třebíče, studoval na gymnáziu, krátce práva a následně filozofii
  • působil jako spisovatel z povolání, experimentoval ve všech literárních formách
  • inspirace: zážitky z dětství, obraz vesnice i zaujetí velkoměstem, civilizací
  • členem Devětsilu, působil v Osvobozeném divadle

 

  • díla:

1) Za okupace

Matka Naděje – vztah k matce, rodné zemi, domovu, obrovská míra vlastenectví

Pět minut za městem – výraz odporu k okupaci

 

2) Dramatická tvorba

Manon Lescaut – divadelní hra je oslavou českého jazyka

 

Skupina 42

  • tato skupina vznikla již během okupace; sehrála v české poezii tohoto období velice významou úlohu
  • skupina literátů a výtvarníků, jejíž členové se snažili najít ve své tvorbě smysl lidské existence, snažili se porozumět světu, v němž žijí
  • pojmenovávali skutečnosti přímo, neužívali metafory, zaznamenávali banální každodennosti všedního dne, periferie měst i životů, často se stavěli do role svědka chladně zaznamenávajícího okolní svět
  • piší o civilní poezii s motivy moderního velkoměsta
  • odmítali lyrismus dojmů a nálad
  • rok 1948 pro ni znamenal konec činnosti, protože I. Blatný emigroval a J. Kainar nacházel inspiraci v jiných oblastech
  • představitelé: Ivan Blatný, Jiří Kolář, Josef Kainar, Jindřich Chalupecký, Jan Hanč

 

Ivan Blatný

  • básník
  • po určitý čas byl předním představitelem Skupiny 42
  • své první verše psal již na brněnském klasickém gymnáziu
  • jeho pěstounkou se stala babička ze strany matčiny
  • v roce 1948 odchází do Británie, od poloviny 50. let zde byl hospitalizován v psychiatrické léčebně
  • pouhou náhodou jedna z tamějších ošetřovatelek uměla česky, a tak verše, které básník psal a které ostatní ošetřovatelé vyhazovali, začala schovávat a posílat do torontského nakladatelství Sixty-Eight Publisher
  • díla: Tento večer
    • básnická sbírka v duchu poetiky Skupiny 42
    • faktické údaje, útržky hovorů i úlomky snů

Hledání přítomného času

  • sbírka básní reagující na konec války, meditativní básně

Melancholické procházky

  • o rodném Brně, vyjadřuje své pocity marnosti a nostalgicky vzpomíná

Stará bydliště, Pomocná škola Bixley

 

Jiří Kolář

  • básník, výtvarník, umělecký teoretik, překladatel, hlásil se ke Skupině 42
  • jeho tvorba je zaměřena především na „běžného“ člověka, s jeho pocity a starostmi, ke svým básním často vytvářel koláže
  • v roce 1980 byl nucen emigrovat a nebyl mu povolen návrat z ciziny domů, žije v Paříži
  • dalšími charakteristickými rysy ve své tvorbě je monumentalizace všednosti, zobrazování odpudivých stránek života
  • díla: Limb a jiné básně, Ódy a variace
    • sbírky vyjadřují kritický vztah k poezii meziválečné avangardy

Dny v roce, Roky v dnech

Vršovický Ezop

  • pojednává o tématu lidské krutosti
  • v části Černá lyra je popsaná lidská podlost od dob koncentračních táborů zpětně až po starověk

Básně ticha – vizuální poezie

Očitý svědek, Prométheova játra

  • básnické sbírky z 50. let (vyšly až v roce 1990)
  • jsou založeny na autentickém obrazu každodennnosti, který přerůstá v mýtus novodobé civilizace

 

Josef Kainar

  • básník, dramatik, autor poezie pro děti, od roku 1947 spisovatel z povolání
  • byl ovlivněn Skupinou 42 a skupinou kolem časopisu Květen
  • symbol mladé poezie a dobových pocitů
  • poezie má 2 vrcholy: v počátcích tvorby a v 60 letech, 50. léta nejlépe vypustit
  • díla: Příběhy a menší básně
    • cynismus a absurdity života ve válce

Veliká láska, Český sen

  • svět krutý, nelítostný, nemilosrdný, pocit absurdity a odcizení
  • sbírky z 50. let poznamenané dobou, schematismus

Nové mýty

  • básnická sbírka várazně ovlivněná Skupinou 42, ironie a sarkasmus
  • obsahuje báseň Stříhali dohola malého chlapečka

Člověka hořce mám rád, Lazar a píseň, Osudy, Moje blues

 

František Hrubín

  • básník, dramatik, zakladatel moderní poezie pro děti u nás
  • tvoří jakýsi mezičlánek mezi generací proletářské poezie, poetismem a básníky začínajícími za války jako Skupina 42
  • zpočátaku byl ovlivněn spiritualismem, později poezie nabývá stále více na písňovosti a formy modlitby
  • díla: Včelí plást – modlitba a dva cykly znělek

Říkejte si se mnou – knížka pro děti

Stalingrad

  • básnická skladba, v níý jde o střetnutí dobra a zla, součást sbírky Chléb s ocelí

Jobova Noc – poema, mezi biblické symboly je zakomponována myšlenka na Čechy a jejich utrpení

Hirošima

  • sbírka upozorňuje na nebezpečí nové války

Srpnová neděle, Křišťálová noc – divadelní hra

Romance pro křídlovku

  • básnická skladba o lásce a smrti, které se prolínají ve dvou rovinách, smyslná láska a omamné okouzlení, smrt jako dovršení života a pmrtí mladé dívky

Zlatá reneta – básnická próza

Černá denice, Lešanské jesličky – motivy života, smrti, vzpomínání a snů

 

Skupina Ra

  • vznikla za okupace
  • členové surrealistického hnutí, ale odlišovali se nedůvěrou k čistému psychickému automatismu
  • promyšlená kompozice a tvárné úsilí
  • představitelé:

 

Ludvík Kundera

  • literární kritik, básník, dramatik a překladatel
  • díla: Živly v nás, Klínopisný lampář, Letní kniha přání a stížností

 

Zdeněk Lorenc

  • autor surrealistických sbírek Vodnář v blížencích, Plavba

 

Ohnice

  • literární skupina vytvořená kolem Kamila Bednáře, která svám způsobem dovršovala svou aktivitu z předchozích let, vznik za okupace

 

Květňáci

  • básníci se seskupili kolem časopisu Květen
  • poezie všedního dne → pozornost obrátíla k světu každodennosti
  • verše můžnou sklounout do pouhé popisnosti, či přílišného lpění na detailu
  • v každém ohledu je „poezie všedního dne“ nepatetická, prostá, racionální

 

Miroslav Holub

  • básník, je snad nejvýraznějším představitel skupiny čsp. Květen
  • jeho básnický projev je velmi úsporný, vyhýbá se rýmu a rytmu, přináší do poezie svět
    vědy, sám vystudoval medicínu, pracoval jako lékař
  • uplatňoval vědecká pohled na svět
  • díla: Denní služba
    • básnický debut, odpovídá programu „květňáků“ zobrazit všední den

Achiles a želva, Slabikář, Kam teče krev, Ačkoli, Beton

Anděl na kolečkách, Žít v New Yorku – reportáže z USA

Tři kroky po zemi – zápisky z běžné lékařské praxe

 

Jiří Šotola

  • herec, režisér, básník, prozaik, autor několika historických románů
  • setkáváme se s relativizmem a nedůvěrou
  • tvorba vzniká v ovzduší skupiny časopisu Květen, je intimní a romantická
  • díla:  Svět náš vezdejší, Venuše z Mélu, Hvězda Ypsilon

Tovaryšstvo Ježíšovo – historický román z období proti reformace

Kuře na rožni – his. román o herci a tulákovi z dob napoleonských válek

 

Karel Šiktanc

  • básník, pracoval v nakladatelství Mladá fronta a v rozhlase
  • v prvních sbírkách je ovlivněn komunistickou ideologii, později sbírky s roustoucími pocity existancialními úzkosti
  • v době normalizace nesměl publikovat
  • díla:  Český orloj – 12 dílů

Tanec smrti aneb Ještě Pámbu neumřel

 

Miroslav Florian

  • básník a redaktor, člen skupiny Květen
  • díla: Cestou k slunci

Blízký hlas, Otevřený dům, Závrať, Iniciály, Modré z nebe – poezie všedního dne

Záznam o potopě, Ticha pošta

 

Host  do domu

  • svou činnost začala literární skupina kolem brněnského časopisu Host do domu
  • název podle sbírky Folknera
  • představitelé: Oldřich Mikulášek, Jan Skácel

 

Jan Skácel

  • pocházel z učitelské rodiny, během války byl totalně nasazen v Rakousku, odklízel trosky, pohřbíval válečné oběti, pracoval v továrně
  • od roku 1948 působil jako redaktor kulturní rubriky brněnského komunistického deníku Rovnost
  • v letech 1963 – 1968 působil jako šéfredaktor měsíčníků Host do domu
  • roku 1970 byl vyloučen z KSČ a posléze postižen zákazem publikování
  • jeho sbírky vycházely v samizdatu a cizině
  • díla: Kolik příležitostí má růže, Co zbylo z anděla, Hodina mezi psem a vlkem, Smuténka, Metličky

Jak šel Brousek na vandr, Pohádka o velikém samovaru – knížky pro děti

Kdo pije potmě víno, A znovu láska, Třináctý bílý kůň, Jedenáctý bílý kůň

 

Oldřich Mikulášek

  • básník, ovlivněn Skupinou 42 i tvorbou Františka Halase
  • léta poznamenána dobovou poetikou s pocitem radosti ze života, budovatelský optimismus
  • v 70. letech nemohl svá díla vydávat, jeho díla vycházela samizdatem v Petlici a odtud se dostávála do světa
  • díla:  Pulsy, Horoucí zpěv, Divoké kačeny, Krajem táhne prašivec, Ortely a milosi, Svlékání hadů,  

Agogh, Šokovaná růže, Čejčí pláč

 

Česká „beat generation“básníci pocitů generace 60. let

 

Václav Hrábě

  • autor poezie ovlivněné poetismem, beatníky, jazzem, která oslovila především mladší generaci
  • na střední škole založil Hrabě dixielandovou kapelu, hrál na klarinet, saxofon, zájem zaměřil na jazz
  • po dokončení pedagogické fakulty vystřídal nejrůznější zaměstnání, ale nakonec se stal učitelem
  • své verše publikuje v časopise Tvář, píše reportáže, rukopis jeho hry Margot se ztratil, povídka Horečka vychází v revue Divoké víno roku 1967
  • na podzim roku 1965 umírá nešťastnou náhodou na otravu plynem
  • díla: Stoptime (Blues v modré a bílé)

Blues pro bláznivou holku

 

Ivan Diviš

  • básník, těžce nesl život v emigraci
  • po vyloučení z vysokoškolských studií pracoval dlouho jako dělník, v 60. letech působil jako nakladatelský redaktor
  • od roku 1969, tedy již v exilu, působil v rozhlasové stanici Svobodná Evropa v Mnichově
  • díla:  První hudba bratřím – navazuje na skupinu Ohnice

Uzlové písmo, Rozpleť si vlasy, Deník molekuly, Morality

Sursum – směřuje ke spiritualitě

Thanatea

  • básnická skladba je dialogem se smrtí, na způsob baroka

Odchod z Čech

  • jeho pocitu jako exulanta

Teorie spolehlivosti – deníkové záznamy

 

Ivan Wernisch

  • básník a překladatel, původním povoláním výtvarník keramiky
  • publikuje v Mateřidoušce a zahraničních periodikách
  • verše obsahují četné kontrasty (np. vysoké se setkává s nízkým atd. )
  • jednotlivé texty jsou buď prostými záznamy situací, nebo i jejich reflexemi
  • díla: Zimohrádek, Doupě latinářů

 

Vilém Závada

  • je básníkem Ostravska, a člení se do poezie rodného kraje
  • díla: Panychida, Siréna – svět hornické a hutnické práce

Cesta pešky, Hradní vež

  • sociální témata, reakce na společenskou situaci

Povstání z mrtvých, Polní kvítí

 

Skupina Rudého práva

  • poezie oslavující poválečnou dobu a politické osobnosti – Ivan Skála

 

Mladá generace

Jiří Žáček

  • básník rozporného vidění světa
  • díla: Ráno moudřejší večera, Napjatá struna, Anonymní múza, Okurková sezóna, Ptákoviny

 

Písničkaří

Karel Kryl

  • písničkář a básník, velmi rychle se proslavil písněmi vyjadřujícími protest, zoufalství vyvolané událostmi roku 1968
  • od roku 1969 žil v Mnichově
  • alba: Bratříčku, zavírej vrátka, Rakovina, Maškary

 

Jaroslav Hutka

  • pásničkář, básník, prozaik
  • od roku 1978 žil v emigraci v Nizozemsku
  • proslul jako interpret protestsongů, inspirován moravským folklorem
  • alba: Stůj, břízo zelená, Minulost mává nám, Vandrovali hudci – alba

Klíč pluhu – verše

Požár v bazaru – fejetony

 

Jaromír Nohavica

  • písničkář a básník, debutoval roku 1985
  • píše texty příběhové, ale také introspektivní, zajímají jej vztahy společenské i intimní
  • alba: Darmoděj, Mikymauzoleum, Divné století, Moje smutné srdce, Babylon






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————