Kniha: Zabiják
Autor: Émile Zola
Přidal(a): Ivet
Emile Zola je představitelem literárního naturalismu. Narodil se v rodině stavitele, avšak jeho otec brzy zemřel, takže se musel protloukat životem sám a zvládat jeho nástrahy. Přestože studoval na lyceu, po neúspěšném absolvování maturitní zkoušky pracoval jako úředník.
Zola se postupně vypracoval a začal se pohybovat v pařížských uměleckých kruzích. Pro jeho tvorbu je typické zachycení člověka v jeho přirozenosti, v jeho typickém a přirozeném chování, kdy vykresluje rovněž přirozené pudy, vrozené sklony i dispozice. Své naturalistické názory a pravidla pro jejich vykreslení ostatně Zola promítl do svého kompletního díla, které je reprezentované především romány.
Emile Zola je autorem cyklu Rougon – Macquartové, který obsahuje dvacet románových svazků. Mezi nejznámější a nejproslulejší patří Zabiják, Nana, Břicho Paříže, Germinal, Lidská bestie, Peníze, Rozvrat a Doktor Pascal. Svým politickým manifestem nazvaným Žaluji! se pak Zola vyjádřil k takzvané Dreyfusově aféře.
Zolův Zabiják je tedy naturalistickým románem z cyklu Rougon – Macquartové, jehož děj se odehrává ve druhé polovině 19. století. Typickým místem a dobou děje jsou pařížské krčmy a hospody, ve kterých se potkává nejnižší společenská vrstva tehdejší Paříže, věčně opilá a často i zvrhlá.
Zabiják líčí tragické následky konzumace alkoholu. Autor vykresluje špinavé a zakouřené putyky a poukazuje na tragické a leckdy i zvrhlé osudy lidí, jež tyto putyky vyhledávají a navštěvují. Zola ani neopomene vykreslit zvrhlé mravy opilých lidí. Popisuje proto zejména dělníky a nejspodnější vrstvu tehdejší francouzské společnosti, kteří jen díky alkoholu mohou zapomenout na svého tragické osudy, na svou bídu, chudobu, nuzné životní podmínky, těžkou a lopotnou dřinu a tragickou životní úroveň.
Mezi hlavní postavy románu Zabiják patří venkovanka Gervaisa, která se svými dětmi a přítelem Lentierem přijde do Paříže. Jakmile od ní Lentier odejde, provdá se Gervaisa za klempíře Coupeaua a sama Gervaisa pracuje jako pradlena. Rodině se tedy zpočátku daří poměrně dobře.
Jednou se ovšem Coupeauovi stane úraz, který mu způsobí vážné a dlouhodobé zdravotní obtíže. Coupeau se nudí a tak začne pít. Postupně se z něho stává alkoholik. Všechny problémy zlehčuje, nic nechce řešit a přestane se o rodinu zajímat. Nakonec ve zbídačeném stavu umírá. Gervaisa, která vždy alkoholem a alkoholiky opovrhovala, začne sama pít, částečně i z toho důvodu, že její dcera Nana se stane prostitutkou. Gervaisa, která se vždy starala o rodinu a pracovala, však sama propadá alkoholu, nakonec pak umírá jako žebračka, kdy smrt bere jako východisko či vysvobození ze své obtížné životní situace. Její děti si po rodičích ponesou následky dědičnosti (naturalistický román).
Zola v románu Zabiják varuje především před alkoholem a poukazuje na prostředí, ve kterém se jedinec často jen s obtížemi může ubránit úpadku a životnímu rozkladu. Chudým lidem, stojícími na okraji společnosti, často totiž nezbývalo nic jiného, než prostřednictvím alkoholu zapomenout na svou bolest, bídu, těžké životní podmínky a utrpení.
Pro vynikající Zolův román Zabíják, který mě opravdu velmi zaujal svou syrovostí a opravdovostí, jsou typické spíše pasivní postavy, které jsou vydány napospas svému biologickému i sociologickému předurčení. Oním zabijákem je právě alkohol, před kterým Zola v románu varuje. Zola zároveň v románu kritizuje životní podmínky nejnižších vrstev, zdůrazňuje biologickou podstatu člověka, vliv dědičnosti a prostředí na jednání a chování člověka.
Zola v románu Zabiják chtěl poukázáním na společenskou krizi a nuzné podmínky velkého množství lidí vyburcovat francouzskou společnost. Jednalo se o takzvanou naturalistickou deformaci skutečnosti, kdy realita byla přetvářena v temné symboly. Využíval k tomu vulgarismů, argotu, jeho styl využíval postupu vědeckého popisu, faktografie a dokumentárního záznamu.
