Zdeněk Váňa – životopis

 

 Jméno: Zdeněk Váňa

 Přidal(a): Caterine

 

ZDENĚK VÁŇA (1924 – 1994)

Zdeněk Váňa byl spisovatel archeolog, respektive osoba, která publikovala výsledky svých výzkumů v knihách a časopisech.

 

ŽIVOT

Váňa se narodil v Čakovičkách, studoval na libeňském gymnáziu, kde úspěšně odmaturoval. V roce 1944 byl zatčen a vězněn v Drážďanech jako člen ilegální skupiny Svazu československé mládeže. Při náletu o rok později se mu podařilo utéct, po válce začal studovat na Filozofické fakultě v Praze, a to obor archeologie a nejstarší dějiny. Jeho profesory se stali Jan Eisner, Jan Filip a Václav Chaloupecký.

V době studií začal pracovat jako archeolog v Krajském muzeu v Teplicích, a tak se dostal k výzkumu slovanských hradišť v Bílině, Zabrušanech, Levousích a Vlastislavi. V roce 1953 přešel do Slovanského ústavu ČSAV v Praze a po jeho reorganizaci v roce 1964 do Archeologického ústavu, a pokračoval zde v započatém výzkumu. Tehdy začal zkoumat slovanská hradiště také na Kladensku – Libušíně a Budeči.

Zaměřoval se na problémy slovanské etnogeneze, kulturního vývoje i archeologického výzkumu historických počátků Slovanů. Studoval ve spoustě evropských muzeí a často přednášel Česku i zahraničí, například ve Varšavě, Berlíně nebo Bělehradě.

Všechny výsledky výzkumů publikoval v odborných časopisech, jako jsou například Památky archeologické a Archeologické rozhledy, a také v knihách. Spolu se svým kolegou z výzkumu, dr. Milošem Šollem, připravil v kladenském muzeu výstavu u Budči, a společně k ní napsali brožurku. Až posmrtně byl vydán jako kniha text, který byl původně připravený do Památek archeologických Přemyslovská Budeč.

Kromě svých archeologických výzkumů vydával i knihy se širším zaměřením. Vedle archeologie se zabýval také filozofií, ke které měly blízko některé jeho práce. Později mu byla svěřena funkce předsedy Antroposofické společnosti v České a Slovenské republice. V jejich tiskovinách publikoval články z duchovědné oblasti o podstatě antroposofie a o jejím vztahu ke katolictví či indické filozofii. Zemřel v Praze ve věku šedesát devět let.

 

DÍLO

LIBERECKÝ KRAJ V PRAVĚKU – text o zkoumání a archeologickém bádání v minulosti Libereckého kraje

PRAVĚK ÚSTECKÉHO KRAJE – archeologické bádání v Ústeckém kraji

PŘEMYSLOVSKÝ LIBUŠÍN – kniha vydaná v edici Památníky naší minulosti, popisuje historii
a pověst Libušína ve světle archeologického výzkumu

EINFÜHRUNG IN DIE FRÜHGESCHOCHTE DER SLAWEN – příručka, která byla používána na zahraničních univerzitách jako nedílná a důležitá součást studia tohoto tématu

OBJEVY VE SVĚTĚ DÁVNÝCH SLOVANŮ – přehled výsledků archeologického výzkumu
o slovanském dávnověku

SVĚT DÁVNÝCH SLOVANŮ – stejně jako Objevy ve světě dávných Slovanů ukazuje výsledky jeho archeologického bádání, Artia dílo vydala v překladech do několika světových jazyků

SVĚT SLOVANSKÝCH BOHŮ A DÉMONŮ – dílo, které pramenilo z jeho zájmu o filozofii a mělo k ní velice blízko

BUDEČ – PAMÁTNÍK ČESKÉHO DÁVNOVĚKU – brožurka, kterou vydal společně s dr. Milošem Šollem, napsána ke kladenské výstavě o Budči

PŘEMYSLOVSKÁ BUDEČ – text, který vyšel až po jeho smrti, původně byl připravený do Památek archeologických, nakonec vydáno jako kniha

 

ZAJÍMAVOSTI

  • získal tituly PhDr. a CSc.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————