Žert – rozbor díla k maturitě (4)

 

   Kniha: Žert

   Autor: Milan Kundera

   Přidal(a): Don

 

 

Milan Kundera

• Milan Kundera se narodil v Brně. Jeho otec, Ludvík Kundera, byl významný klavírista a rektor JAMU. V mládí se učil hrát na klavír. Milan Kundera patřil k prominentům oficiální literatury v éře stalinismu a je příslušníkem generace, která vstoupila do literárního života brzy po uchopení moci komunisty. Studoval na gymnáziu v Brně, kde roku 1948 maturoval. Ve stejném roce začal studovat na Filozofické fakultě UK literární vědu a estetiku, po dvou semestrech však přestoupil na FAMU, kde zprvu studoval filmovou režii a poté scenáristiku u M.V. Kratochvíla.
• Po skončení studia začal na FAMU vyučovat světovou literaturu, nejprve jako asistent, od roku 1958 jako odborný asistent a od roku 1964 již jako docent. V roce 1948 vstoupil do komunistické strany, po dvou letech byl však vyloučen. Po roce 1956 se postupně stal významným aktérem snah o liberalizaci kulturních poměrů z reformně komunistických pozic. V roce 1967 vystoupil na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů s ostrým referátem, ve kterém odsoudil pokus zakázat filmy Věry Chytilové a oficiální kulturní politiku obvinil z barbarství.
• Po srpnové intervenci zahájil svým článkem v týdeníku Listy diskusi o českém údělu, která pokračovala i v časopisech Plamen a Host do domu a do níž zasáhl rovněž Václav Havel. Od té doby se Kundera až na ojedinělou výjimku (esej Únos Evropy v exilovém časopise 150 000 slov) k politickým otázkám přímo nevyjadřuje.
• Žil v emigraci ve Francii, kde zprvu vyučoval na univerzitě v Rennes a později v Paříži. Po vydání knihy Kniha smíchu a zapomnění v roce 1978, mu bylo v roce 1979 české občanství odebráno. V roce 1981 získal občanství francouzské. Udržuje kontakty s okruhem přátel v Česku, ale do své vlasti se vrací zřídka a vždy inkognito. Ačkoli reviduje překlady svých děl napsaných ve francouzštině do jiných jazyků, jejich české překlady téměř nevydává a odmítá práci na nich svěřit jiným překladatelům.
• Studium hudby mělo značný vliv na jeho estetické vnímání a prozaický styl.
• Zemřel po dlouhé nemoci 11. 7. 2023 ve Francii.

Další autorova tvorba :

• Monology – 1. soubor erotických povídek
• Umění románů – teoretické studie – rozebírá tu Vančurova díla – zdůrazňuje poetiku prací
• Směšné lásky – soubor povídek, spojuje tu žert, který se vymkne autorovi z ruky a přivede ho do nezamýšlených a nepředvídatelných konců.
• Nesnesitelná lehkost bytí – vznikl ve Francii, ale byl napsán česky, na příběhu lékaře Tomáše a servírky Terezy se autor zamýšlí nad vnitřní a vnější svobodou člověka a zodpovědnosti za sebe i druhé. Milostné epizody slouží jako modely sebepoznání i stále obtížnější lidské komunikace. Ukazuje, jak rok 1968 zasahuje do života lidí.
• Valčík na rozloučenou – je to zdánlivě zábavný „lázeňský“ román, ale v pozadí je konflikt kultury života a pouhé existence
• Nesmrtelnost – dílo napsané francouzsky, složitě komponovaný román, který zachycuje různé doby, různým tempem. Projevuje se tu postmodernismus a tzv. Imagologie (člověk není takový, jak si myslí, ale takový, jak je viděn ostatními). Hlavní myšlenka : Vztah člověka a jeho obrazu.

 

Společensko-historické pozadí

Charakteristika doby vzniku díla:

• V 60. letech nastává ohromný rozvoj literatury – Pražské jaro 1968. Nastává velký rozvoj i ve společenském dění, začínají vznikat nové instituce (Sokol), nové časopisy (Květy, Ohnice). Konec roku 1968 znamená pro ČSR konec volného psaní – do Československa vtrhly vojska waršavské smlouvy. V 70. a 80. letech je zabrzděn vývoj literatury. 20 let žije v „nenormálních“ podmínkách. Nastává období cenzury- spisovatelé nemohou vydávat svá díla, a proto často emigrují do zahraničí – nastává u nás totalitní režim, který odstraňuje každého, který je proti režimu.

Kontext dalších druhů umění:

• Malířství : V 70. letech se tu projevuje pozdní modernismus. Začínají se zachycovat akční bizardní zážitky.
• Hudba : 70. léta 20. století znamenala největší rozvoj hard rocku, heavymetalu, Punk-rocku. Po konci legend jako The Doors, The Beatles, Jimi Hendrix nastala doba progresivního rocku (Pink Floyd), metalu (Black Sabbath), glam rocku (Kiss), hard rocku (Queen), popu (ABBA).

Kontext literárního vývoje (literární sloh) :

• V české literatuře se uplatňuje mnoho směrů. Milan Kundera například spadá do postmodernismu. Další autoři píší existencialisticky laděnou prózu ( Jiří Weil). Avšak nejvíce se objevuje próza, která kritizuje totalitní režim v ČSR – používá ironii, sarkasmus. Mnohá díla tak nemohla vydávat a vycházela v exilu ( v Torontu v nakladatelství Škvoreckých).

 

Rozbor díla: Žert

Obecná charakteristika literárního díla

• Literární druh – Epika
• Literární žánr – Společenský, politický i filozofický román.
  • Román = rozsáhlý prozaický útvar, ve kterém je řada postav, které se vyvíjejí, odehrává se v delším časovém úseku
• Literární směr – Toto dílo můžeme zařadit do postmodernismu 60. let 20. století.

 

Význam sdělení (hlavní myšlenka)

• Hlavní myšlenka: Není trest za vinu. Nic nelze odčinit. Jediné, co pomůže je čas.
• Román ukazuje absurditu doby od konce 40. do 60. let 20. století v komunistickém Československu (obecně v totalitním systému) a její ničivý vliv na lidské osudy.

 

Téma:

• Samotný děj vypráví o Ludvíkovi, který se chce pomstít Pavlovi Zemánkovi za to, že ho jako předseda stranické organizace nechal vyloučit ze studií, a Ludvík kvůli svému špatnému společenskému profilu na vojně skončil u pomocných vojenských táborů nucených prací (PTP).

 

Motivy:

• Žert, pomsta (Ludvík se chce pomstít Zemánkovi), komunistický režim v Československu, vojna (pomocný pracovní tábor nucených prací PTP), láska(Ludvík a Lucie), zrada v lásce (Ludvíka jeho vztah k Heleně),sexuální zneužívání(několikrát v životě Lucie ať už v dětství nebo s Ludvíkem), lidové tradice a rituály (jízda králů), lidová hudba (Vzpomínání Jaroslava, koncert na konci knihy), rodinné problémy(Jaroslav a jeho syna a jejich neshoda ohledně hudby a tradicí), kamarádství (Ludvík a Jaroslav, Ludvík a kostka), lidové slavnosti a tradice (jízda králů)…

 

Kompoziční výstavba (kompozice):

• Hlavní dějová linie je vyprávěná chronologicky, ale je doplněná retrospektivním vyprávěním, které tvoří většinu textu.
• Román má 7 různě rozsáhlých a nepojmenovaných částí a ty se dále člení na nestejný počet číslovaných kapitol – v každé části je jiný vypravěč. Každá ze 7 kapitol je dále dělena do podkapitol.
• V knize se střídají čtyři vypravěči (Ludvík, Helena, Jaroslav, Kostka), každý vypráví alespoň jednu ze sedmi kapitol a vyjadřuje svůj názor na daný problém.
• Ludvíkovy názory (ty v knize převažují) jsou zpochybňovány a doplňovány názory ostatních vypravěčů, a tak vzniká prostor pro čtenáře, aby si sám vytvořil názor, alespoň částečně objektivní a přispívá to k věrohodnosti příběhu.
• Součástí též dlouhé pasáže popisující jízdu králů (místní folklór)
• Této kompoziční struktuře se říká polyfonie.

 

Vypravěč:

• Úlohu vypravěče v každé části zaujímá někdo jiný. Nejčastěji to je Ludvík Jahn, ale také to je Helena Zemánková, Jaroslav, Kostka
• Ich- forma
• Slohový postup vyprávěcí a popisný

 

Vyprávěcí způsoby a typy promluv

• Převažují vnitřní monology a polopřímá řeč (…Řekla, že taková́ strana by socialismus nevybudovala. Řekli jí, že to stačí…), doplněno dialogy
• Jazyk spisový i hovorový, projevuje se v něm také prostředí malého moravského městečka a ostravských dolů
• Méně často jsou v knize dialogy, ve kterých je využita přímá řeč („A tys jim potom ukazovala moje dopisy?“… „Co jsem měla dělat?“ řekla Markéta. „Ale sama jsem ti už po tom všem opravdu nemohla psát…)
• Obsahuje úvahy

 

Organizace jazykových prostředků

• Stylistická charakteristika textu: Typické pro Kunderu je intelektuální charakter, zamyšlení, filosofické úvahy, eseje. Využívá tu schopnost výborné fabulace (utváření příběhu). Má ironický odstup. Prolíná komické s tragickým.
• Slovní zásoba:
  • jsou zde různé jazykové vrstvy (spisovná čeština x dialekt)
  • moravský dialekt (jihomoravský)
  • publistický jazyk

 

Postavy:

• Ludvík Jahn – tato postava je klíčem ke smyslu celého románu. Ludvík není schopen (a nejspíše ani nechce) srovnat se se skutečností a svou minulostí.
• Helena Zemánková – v této nenápadné postavě se zvláštním způsobem mísí sentimentalita a sebedůvěra. Právě ona byla drtivým soukolím života semleta nejdůkladněji, a proto představuje nejhorší možné ztroskotání lidské existence.
• Kostka a Jaroslav – dva snílci, kteří odmítají uznat fakt, že jejich hýčkané vnitřní světy nemohou v kruté realitě obstát.
• Lucie – tato postava má svůj zvláštní půvab, jelikož je zahalena určitou rouškou tajemství a je zmýtizována.

 

Místo a děj :

• 40. – 60. léta 20. století, Ostrava, Brno, Vlčnov

 

Děj :

Dějová linka se skládá ze čtyř dílčích příběhů, které vyprávějí různé postavy – Ludvík Jahn, Helena, Jaroslav a Kostka. Ve vnitřních monolozích hlavní postavy Jahna se přeneseme zpět do minulosti, kde jej, horlivého komunistu, zavrhla strana kvůli ztřeštěné pohlednici, kterou jako žert posílá své přítelkyni na komunistické školení. Text pohlednice zněl: „Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij!

Ludvík.“ Za trest byl vyloučen ze strany a ze studií a narukoval do oddílu černých, kde po dobu pěti let těžil uhlí. V této době si Ludvík našel svou jedinou a životní lásku, velmi obyčejnou dívku Lucii, která mu byla ustavičnou motivací. Po půl roce se spolu ale rozchází, protože Lucie není ochotná se s Ludvíkem milovat, a tak vše vrcholí ve vypjaté scéně, kdy Ludvík nebohou dívku dokonce uhodí.

V této chvíli se děj posune o několik let dopředu a Ludvík, který po skončení vojenské služby úspěšně dostudoval, chystá pomstu. Chce se pomstít svému bývalému příteli Zemánkovi, který zinicioval jeho vyloučení ze strany a celý incident s pohlednicí nafoukl do obludných rozměrů tím, že svede jeho ženu Helenu.
Za tímto účelem se Ludvík vrací do svého rodného města, kde se má s nepřítelovou manželkou, která je do něj zamilovaná až po uši, setkat. Ludvík Helenu opravdu svede, nicméně jeho pomsta zkysne ve chvíli, kdy zjistí, že Helena a její manžel spolu už několik let nežijí jako muž a žena. Znechucený Ludvík, který Helenou ve skutečnosti opovrhuje, odchází. Zoufalá Helena spolyká tubu prášků v naději, že se otráví, ale nakonec si přivodí jen obrovské střevní potíže.

Ludvíkovo bloudění a přemítání ho přivede až na náves, kde se koná tradiční lidová slavnost Jízda králů. Potkává tam přítele z mladých let, Jaroslava, snílka, který bezmezně miluje folklór a lidovou hudbu. Jaroslav je zdrcen, protože ho manželka a syn Vladimír, který měl jet v průvodu právě jako král, obelhali a syn místo sebe podstrčil kamaráda a sám odjel na motocyklové závody. Zkroušeného Ludvíka i Jaroslava spojuje nelehká životní situace, a proto se rozhodnou, že si večer půjdou zahrát do folkloristického souboru, kde působili zamlada. Ačkoliv se večer zpočátku daří, vše nakonec skončí katastrofou, protože Jaroslav musí být odvezen sanitkou do nemocnice – dostal infarkt.

 

Inspirace daným literárním dílem (zfilmování, dramatizace, vznik nového díla)

• V roce 1968 natočil režisér Jaromil Jireš stejnojmenný film, který je dodnes oceňován filmovou kritikou i diváctvem, a který se (na rozdíl od západní filmové adaptace jeho Nesnesitelné lehkosti bytí) líbil i Kunderovi.