Zločin v Polné – úvaha o filmu

 

Jméno práce: Zločin v Polné

Slohový útvar: Úvaha

Přidal(a): Budínová Mirka

 

 

 

Zločin v Polné

Nejdříve bychom se měli zeptat, kdo je oprávněn soudit člověka, ať je jakéhokoliv vyznání, jen kvůli domněnce? Dá se to ničím ospravedlnit? Neměl by být potrestán poté nejen člověk, který byl souzený – nevinný žid který byl jen obětním beránkem společnosti, ale i ti, kteří ho odsuzovali a především ti, kteří mohli něco udělat s životem souzeného – jako například soudní doktoři, znalci, kteří věděli o tom, že jiní lidé – „svědci“ zločinu  lžou a jelikož se jim to hodilo, tak poté lhaly také. Je to doopravdy tak jak řekl slavný spisovatel Fridrich Nitze  –  že existují jen dva druhy lidí a to buď spokojené svině, nebo umírající bojovníci? Není jiné volby než těchle dvou škatulek?

Proč se tohoto případu ujal uznávaný právní zástupce ex-ofo , když musel vědět, že nejen proto, že je jeho žena židovka, ale i proto, a to především že šlo o tzv. rasový zločin – rituální vraždu, podle znalců. Tak bude muset snášet pomluvy a možná bude bojovat i o vlastní život a kariéru? Je mi jasné, že to bylo proto, že to byl jeden z mála lidí, kterým více záleží na pravdě a na životu nevinného člověka, ať už jakékoliv národnosti či vyznání než na tom, aby se uzavřel případ, zaplatil nevinný člověk životem, ale byl klid. Jak se mohlo stát, že když věděl pravdu o tom, jací byli lidé z tohoto případu lháři – jeden druhého „neznal“ přitom se scházeli (na nádraží), tak to proti nim nepoužil? To to byl vážně až takový (blbec) dobrák?

Já bych řekla, že na tomto případu Anežky Hrůzové a jejího tzv. vraha Leopolda Hilsnera je krásně vidět jací jsou lidé doopravdy. Nebo spíš jací dokáží být? On vlastně nikdy nikdo neví, jak se zachová v určité situaci, dokud v ní není. Ale vážně jsme tak sebestřední, že v jednu chvíli považujeme člověka za největšího učence a jakmile se nám nelíbí jeden jeho výrok k případu, o kterém v podstatě nic nevíme, tak ho odsoudíme, pomlouváme ho, psychicky i fyzicky ho napadáme a chceme jeho smrt? Jeho popravu? Někteří z nás ano, jak je vidět na tomto případu. Když i spoluvězni, kteří museli vidět na Hilsnerovi, že je nevinný, protože by nedokázal ublížit ani mouše. Proč je nechal, aby mu jedli jeho jídlo, když měl být vrah? To byli vážně tak hloupí a mysleli si, že když si nechal takhle v podstatě dobrovolně ubližovat, tak by dokázal zabít nevinnou holku? Holku, kterou znal, a byla přítelkyní jeho kamaráda? A proč se ten kamarád k tomu nevyjádřil? Asi nebyl až takoví kamarád, jak si Leopold myslel.

Podle mě je tento případ velice nadčasoví, jelikož poukazuje na otázku rasismu, která se v jisté míře ukazuje ve společnosti až dosud. Proč to tak je? Proč jsou lidé tak xenofobní bytosti? Každý se něčeho bojí, a především toho co nezná, ale vážně se musí strach přenést do nenávisti? Vážně jen proto, že něco neznáme, tak to musíme hned odsuzovat a musí kvůli tomu umírat nevinní lidé, ne jen naší rukou ale i naším zapříčiněním? Myslím si, že ne, a kdyby tento případ někdo pořádně prošetřil a všichni nechtěli jen hodit vinu na žida, tak by se tím ušetřili životy hodných lidí. Tím nemyslím jen život Leopola Hilsnera, ale i jeho rodiny kteří s tím trpěli, jeho soudního obhájce pana Auředníčka a jeho rodiny a v neposlední  pana s velkým P T.G. Masaryka.

 

Hodnocení: neuvedeno





Další podobné materiály na webu: