Kniha: Ostře sledované vlaky
Autor: Bohumil Hrabal
Přidal(a): Petulka06
Bohumil Hrabal
- *1914, – 1997 Praha (pád z okna kliniky)
- český prozaik – psal povídky, novely, experimentální texty a romány
- vystudoval práva v Praze
- ve 30. letech – poezie; v 50. letech – próza; v 70.letech nesměl publikovat
- pracoval většinou v nekvalifikovaných profesích, jako např. pojišťovací agent, balič starého papíru ve sběrných surovinách či výpravčí na nádraží, odkud čerpal inspiraci pro svá literární díla
- Hrabal zemřel na následky pádu z nemocničního okna
Další díla:
- Obsluhoval jsem anglického krále, Postřižiny, Slavnosti Sněženek, Perlička na dně, Pábitelé
- v próze většinou chybí souvislý děj, kromě díla Ostře sledované vlaky
Literární druh
- Epika – má děj, vypraví příběh
Výrazová forma
- Próza – souvislý text, člení se na odstavce, věty, kapitoly,..
Literární žánr
- Novela – kratší útvar, menší množství postav
Zvláštnosti autorského stylu
- Hrabal v této novele se inspiroval svou prací, když pracoval jako výpravčí na nádraží v Kostomlatech a Dobrovicích, ve 40. letech 20. století
Jazykové prostředky
- Spisovná čeština, hovorová, vyskytují se vulgarismy, německé věty,
Typ vypravěče
- Ich-forma
Děj
- Hlavní hrdina a zároveň vypravěč novely Miloš Hrma se po prvním sexuálním nezdaru neúspěšně pokusí o sebevraždu. Z psychiatrické léčebny se vrací na nádraží, kde předtím pracoval. Jinak poklidnou atmosféru provinční stanice narušují erotické hry výpravčího Hubičky (orazítkování pozadí telegrafistky Svaté), zejména však průjezdy „ostře sledovaných“ německých vlaků se zbraněmi, vojáky a municí. Milošovo osobní trauma překonává tajemná Viktorie Freie, odbojářka, která na stanici přinese nálož k likvidaci německého transportu. Miloš zbavený svého problému ztrácí zábrany a v sabotážní akci nasazuje vlastní život. Výňatek je zde samotného závěru novely a zachycuje moment, kdy hrdina po zásahu kulkou umírá u trati společně s německým vojákem.
Kompoziční postup
- Celá novela je rozčleněna do šesti kapitol, sled jednotlivých událostí je přerušován krátkými retrospekcemi (návraty do minulosti) hlavního hrdiny, přesto lze kompoziční postup užitý v díle označit jako chronologický. I ve výňatku jsou jednotlivé motivy podány v časové následnosti (střelba na nepřítele, jeho smrt, úvahy o nesmyslnosti války, výbuch vlaku, smrt hlavního hrdiny).
Hlavní postavy
- Miloš Hrma – Hlavní hrdina novely, dvaadvacetiletý Miloš Hrma, působí jako velmi citlivý, naivní a zranitelný mladík, který své mužské selhání (opakovaně metaforicky nazývané zvadlé lilium) řeší zcela nehrdinsky, pokusem o sebevraždu. Později je během svého působení ve stanici konfrontován s postavou výpravčího Hubičky, jehož úspěchy u žen obdivuje, ale zároveň se tím prohlubuje i jeho trauma. Sebevědomí, sílu a odvahu Milošovi dodá až první sexuální zkušenost. Paradoxně brzy poté umírá při sabotážní akci. Z výňatku – závěrečné pasáže knihy – je patrná Milošova vyrovnanost, vnitřní klid, jistota a smíření s osudem. Díky nabyté odvaze je schopen zabít a zkrátit tak utrpení německého vojáka, kterého však nevnímá jako nepřítele, ale jako člověk
- výpravčí Hubička – zkušený sukničkář a záletník
- Pan přednosta – vášnivý chovatel holubů, který touží po povýšení, ale uniforma znečištěná od holubích výkalů mu to znemožní;
- Viktoria Freie – tajemná, atraktivní a zkušená žena, která připraví Miloše o panictví a iniciuje tak jeho přerod v muže
- Máša – Milošova dívka, která je v partnerském vztahu aktivnější, svědkyně jeho „selhání“
Kdy a kde se děj odehrává
- Druhá světová válka únorových dnech roku 1945 a je zasazen do prostředí malého nádraží v Kostomlatech
Hlavní myšlenka díla
- nesmyslnosti války, jež zasahuje do každodenních osudů lidí, mění jejich charaktery a zároveň ničí vše, co dává lidskému životu smysl a činí ho krásným.
Zasadit do kontextu tvorby
- dílo vzniklo v roce 1965
- jedno z nejznámějších autorových děl, inspirovali se jeho dílem i jiní
Aktuálnost díla
- Československý film natočený režisérem Jiřím Menzelem v roce 1966. V roce 1967 získal film Cenu Americké akademie filmových umění a věd Oscar za nejlepší cizojazyčný film.
