Kniha: Invalidní sourozenci
Autor: Egon Bondy
Přidal(a): Malina
Autor (*20. ledna 1930, Praha – 9. dubna 2007, Bratislava)
Český filosof, básník a prozaik, známý představitel undergroundu, vlastním jménem Zbyněk Fišer.
Po maturitě studoval v l. 1957–61 dálkově filozofii a psychologii na FF UK. Pracoval jako noční hlídač v Národním muzeu, jako bibliograf ve Státní knihovně a později odešel do invalidního důchodu. V l. 1993–96 přednášel na FF KU a na jiných vysokých školách v Bratislavě. Vedle filozofického díla má stejně rozsáhlé dílo básnické a prozaické, jež původně vycházelo jen v samizdatech a až od r. 1990 je postupně tištěno. Na konci 40. let byl činný v Surrealistické skupině. V r. 1950 založil (s J. Vodseďálkem) SI edici Půlnoc, v níž také vydával své práce. Od počátku 70. let byl jednou z vůdčích osobností českého undergroundu (některé jeho verše zhudebnila skupina Plastic People of the Universe).
Období (ČESKÝ UNDERGROUND)
• Neoficiální název pro kulturu na území Československa
• Autorem až „druhé vlny“ – 1969-89 (1. vlna – 1948-68)
Znaky:
• Vytváření nezávislé kultury zavrhující jakýkoliv kontakt s establishmentem
• Radikální odmítání jakéhokoliv nátlaku
• Zřeknutí se závazného uměleckého programu
• Zdůrazňování autentičnosti v životě (alternativní životní formy, např.
• komuny)
• Zdůrazňování autentičnosti v umělecké tvorbě (realismus, užívání
• hovorového jazyka a slangu, porušování společenských a kulturních tabu)
• Vymezení vůči totalitním strukturám (kritický postoj k establishmentu a k jeho ustrnulému systému hodnot)
• Odklon od společenských norem
Čeští undergroundový autoři:
• Ivan Martin Jirous – MAGOROVY LABUTÍ PÍSNĚ, MLÁDÍ NEVYKOUŘENÉ, MAGOROVA KRABIČKA
• Pavel Tigrid – KAPESNÍ PRŮVODCE MODERNÍ ŽENY PO VLASNÍM OSUDU
• Josef Škvorecký – ZBABĚLCI, KONEC NYLONOVÉHO VĚKU
• Jan Pelc – … ABUDE HŮŘ
Další díla
Příšerné příběhy
Jedná se o soubor 27 minipovídek, který lze často najít pod hlavičkou Literatura pro děti a mládež, což se dá vysvětlit jedině faktem, že Bondy jako podtitul díla uváděl „pravdivé příběhy pro Lopatkovic holky“, protože toto dílko s dětskou literaturou jinak opravdu nemá vůbec nic společného.
Knížka je rozdělena do tří chronologických oddílů a obsahuje kratičké příběhy, jejichž rozsah se pohybuje mezi několika větami až stránkou. Jejich tématika je většinou naprosto „šílená“ – Bondy zde představuje takové postavy jako Smrťounka, požerače psů, černobílého černocha, plivníky (eventuelně pivníky) nebo vlkodlaky. Většina příběhů se navíc odehrává v domě č. 51 v Nerudově ulici, kde měl Bondy a jeho kamarád pan Lopatka oblíbenou hospůdku a kde Bondy bydlel.
Spací příšera
Popisuje stvoření, které přes den spí a probouzí se teprve před půlnocí, aby se mohlo chytnout někoho, kdo je stále ještě vzhůru, a znemožnilo mu jít do postele. Jedinou účinnou zbraní proti ní je pivo nebo sodovka. Velmi často se s touhle nestvůrou potýká právě Bondy, a proto na obranu před ní pije mnoho piva (sodovku ze zdravotních důvodů nesmí).
Pohádka pro Danu Němcovou
Jedná se o nejkratší příběh vůbec, který má pouze jednu větu.
„Jednou přijde Dana z lesa domů a najde tam ještě jednou dvanáct dětí.“
O kohoutkovi a slepičce – aneb epitaf pro magora
Příběh využívá klasické pohádky o lakomém kohoutkovi a dobré slepičce. V roli kohoutka se zde představuje Ivan Martin Jirous zvaný Magor, roli slepičky nejspíš ztvárňuje jeho přítelkyně. Kohoutek a slepička spolu vypijí mnoho piva a o poslední pivo se kohoutek se slepičkou nerozdělí a umře. Epitaf vypadá potom takto:
„Magoře Magoře
nožičky nahoře
Magoře Magoře“
Zakletý školník
Příběh vypráví o školníkovi, který je zakletý v hospodě U Dvou slunců. Pod stolem v hospodě má tlačítko od zvonku, ale když vypije příliš mnoho piva, tak zapomene zazvonit na přestávku. V noci se mění v trolla, ale to ví jen Bondy, děti ne, protože by jinak nechtěly chodit do školy.
Agáta s vlkodlakem
Agáta se vypravila hledat do lesa vlkodlaka, protože byla zvědavá. Všechny rostliny, zvířata a ptáci ji ale varovali, aby běžela honem domů, jinak ji totiž vlkodlak sežere. Vystrašená Agáta doběhla domů a zjistila, že tam Bondy hraje s vlkodlakem karty.
• Ožralá Praha
• Básnické dílo sv. 1 (napsal 1 – 9)
• Filozofické eseje, sv. 1 (1 – 4)
• Poznámky k dějinám filozofie sv. 1 (1 – 6)
• Deník dívky, která hledá Egona Bondyho
• Šaman
O knize
• místo: ostrov – jediná pevnina
• doba: rok 2600
• Bondy v tomto románu popsal život v undergroundu 70. let – sdělil pocity a životní podmínky této subkultury
• Invalidní sourozenci se tak stali jakýmsi „programovým prohlášením“ undergroundové společnosti
• Představují alegorii světa s jeho chmurnou perspektivou“ , kam až mohou vést důsledky technického pokroku v oblasti sociální, politické či ekologické
• Bondy se v románu projektuje nejen do starověkého „národního básníka“ invalidních důchodců, ale také do bratrance A. či vypravěče (A. je filozof, skrz kterého Bondy vyzývá lidi, aby přijali svobodu a zároveň s ní spojenou odpovědnost)
• Psán v „er“ formě
• Hovorový jazyk, místy obsahuje vulgarismy
• Obsahuje ekologický apel, zamýšlí se nad fungováním společnosti, lidskou povahou, analyzuje revoluce a příčiny, proč se po čase vše vrací do starých kolejí
• Kniha je paralelou na Orwellův román 1984
Děj
Děj tohoto sci-fi románu se odehrává v polovině třetího tisíciletí na ostrově obklopeném páchnoucími vodami, které již pokrývají celý zbytek planety. Totalitní společnost řízená důstojníky je rozdělena na lidi, chodící do ubíjející práce, zaslepené tvory bez duše, kteří jsou ovládáni režimem, a na tzv. invalidy, které společnost vyloučila pro jejich nekonvenčnost a nepřizpůsobivost. Ti žijí v různých komunitách v relativním bezpečí a vzájemné toleranci. Důležitá je pro ně vnitřní svoboda, štěstí spočívá ve zdánlivě všedních věcech, nikoliv v konzumu a hmotném majetku. Mezi invalidy působí řada intelektuálů a umělců. Kromě občasného nedostatku prostředků jim život znepříjemňují tzv. postiženci (represivní složky, policisté) a trvale probíhající válka. Nejvíce je i celé lidstvo ohrožuje stoupající hladina znečištěného oceánu, jež hrozí zaplavit i poslední zbytek země, na kterém žijí. Při oslavě státního svátku na počest národního klasika Egona Bondyho je nevázané veselí invalidů přerušeno výbuchy bomb, jež zničí Federální město. Protože většina invalidů je v té době na venkově, zahyne jich jen málo.
Hlavními postavami jsou invalidní sourozenci – milenci A. a B. Jsme svědky jejich schůzek s přáteli, rozmlouvání o politice, umění, přírodě, budoucnosti, navštěvují neoficiální koncerty a happeningy. Když B. zjistí, že je těhotná, zvažuje, zda má smysl přivést dítě na takový svět, ale nakonec se s A. rozhodují, že si dítě ponechají. B. je tak jedinou těhotnou ženou na světě a její těhotenství se stává jakýmsi symbolem naděje.
Román končí dovětkem, zachycujícím situaci asi deset let po vylíčených událostech. Vody nakonec zaplaví i poslední kousek pevniny a potopu přežijí pouze 2 invalidé na voru. Jsou poněkud zaskočeni, když voda opadne a pevnina se objevuje v původní podobě, avšak nelekají se „žádného krásného dobrodružství“.
