Kniha: Mistr a Markétka
Autor: Michail Bulgakov
Přidal(a): sisiu
Doba
- Zařazení do kontextu doby
– první poloviny 20.stzoletí
– totalitní režimy=) cenzura ( první vydání knihy muselo být spáleno)
– Od poč. 20.st., zejména pak pod vlivem 1.sv. války, říjnové revoluce v Rusku a následného rozvoje levicového hnutí, vznikají moderní umělecké směry (např. futurismus, expresionismus, kubismus, dadaismus, funkcionalismus, konstruktivismus a jiné).
- Rysy směru
– Konec realismu, dynamismus, začátek literární moderny
– Realistické zobrazení dusné nekřesťanské atmosféry stalinovské Moskvy
– Magický realismus: reálné prostředí detailně popsáno
– Znaky lit. 20 století: skepse, absurdita, neexistuje tabu, rezignace, rychlá reakce na okolní podněty
– Dynamismus: dynamismus, názor v pojetí přírody, zdůrazňující existenci a pohyb hmoty, závislý na nehmotné síle; sledování změn v organismu s určitou charakteristikou a významem
– Literární moderna: od kritičnosti ke vzpouře a buřičství
vypjatý individualismus, pocity osamělosti, stesku, hledání krásy a lásky ve vysněném světě vlastního nitra, mystika, spiritualismus
hudebnost, rozvernost, hravost
dekadence ( úpadkovost ): ztráta sdělnosti, hra s formou = formalismus, úsilí o „čisté“ umění = lartpourlartismus (umělecký směr pokládající samo umění za cíl tvorby, umění pro umění)
Autor – Michal Afanasjevič Bulgakov
- Zařazení do autorovy bibliografie
– Sovětský prozaik a dramatik
– Silně postihnut totalitní cenzurou – jeho hry se nehrály, próza se nepublikovala, stal se nežádoucím autorem – napsal samotnému Stalinovi – určitá díla akceptována
– Vrchol ruské literatury – Bíla Garda a Útěk = popisuje dobu občanské války
Divadelní román, Mistr a Markétka= ukazuje jeho vztah k divadlu
– Jeho první vydání Mistra a Markétky musel v důsledku cenzury spálit=) motiv jenž se objevuje i v samotném díle
- Rysy autorovy tvorby
– nepodporoval stalinistický režim
– subjektivní poznámky čtenáři
Dílo
– název: odvozen od hlavních postav
– literární druh: epika
– literární žánr: groteskní román (groteska je útvar založen na humoru, jenž je důležitější než ostatní parametry díla)
– tématika:
- celková téma: kritika společnosti v totalitním Rusku, vyjádření odporu v totalitním
režimu, boj umělce s byrokracií
- hlavní téma: milostní příběh Mistra a Markétky, jenž je na začátku nastíněn,
ale rozehrává se až ke konci knihy
- vedlejší téma: příběh kouzelníka Wolanda se svojí družinou (pro Korovjev, Azazeo a kocour Kňour) Román o Ďáblovi, který nekonal dobro ani zlo, jen si s potěšením utahoval z lidí
- vedlejší téma: Evangelický konflikt pravdy a práva dialogu římského místodržícího Judaje Piláta Pontského s Ješuou-Ježíšem, jehož má vydat na smrt zaujatému starozákonnímu soudu. Pilát je ješitný, špatně se rozhoduje, myslí jen na sebe své pohodlí.
– Srovnání: inspiračním zdrojem pro tento román byl Goetheho Faust jenž je shrnutí starého sporu ,,rozumu a citu“ o lidskou duši, kterou je člověk rozhodnut obětovat za cenu nejvyššího poznání, rozdílem v těchto dvou děl je že ve Faustovi to končí špatně zatímco v ,,novodobém faustovi“ je konec šťastný
– Postavy: jsou černobílé až na ďábla, který vlastně nakonec Mistrovi a Markétce pomůže
Mistr – jinak bezejmenný umělec, pronásledovaný kritiky i režimem
Markétka – milenka Mistrova; vědma; zosobnění hrdé a vášnivé ženy
Woland – ďábel
Fagot – představuje se jako sbormistr nebo překladatel; tichý intrikán; v původní podobě je rytíř; kostkovaný oblek, žokejská čepice, nasazovací brejličky
Kňour – obří kocour; velmi zlý, provádí ty nejbrutálnější činy; má zálibu ve střelných zbraních; v původní podobě je mladíček
Azazello – nízký zrzek se širokými rameny v buřince s vykukujícím špičákem; v původní podobě bez tesáku, je biblický pouštní démon; zosobnění hrubé síly
Hella – nahá zrzka s fluoreskujícíma očima; rychlá a všeho schopná; upírka, polibkem proměňuje ostatní
Berlioz – předseda MASOLITu = masové společenství literátů; důležitá literární osobnost
Bezprizorný – básník; bezprizorný je jeho pseudonym
Poncius Pilát – Jeshua Ha-Nocri; postava Ježíše, ale s jinou než běžnou charakteristikou; obyčejný empatický muž následován náboženskými fanatiky, kteří ho špatně pochopili
Prostředí: reálné – Rusko ve třicátých letech 20.století – Moskva
Při vyprávění příběhu o Pilátu pontském se vyskytujeme v jeho době
Neskutečné- na Wollandově plese
Přístup autora: autor vystupuje do děje a usměrňuje čtenářovy pocity – př. To nemůžeme soudi my u toho
nebyli…a teď by čtenář očekával…,
příběh o Pilátu Ponstkém je autorem hodně osobitě pojatý
Ďábel v této knize nepředstavuje ztělesnění zla, ale je schopen také chovat se lidsky
Kompozice: vnitřní – dvě knihy, 32 kapitol s názvy + epilog
vnější – řetězová
Jazyk: spisovný, použití cizích slov i vulgarismů, jazyk i vyprávěcí styl je podřízen tomu,
který příběh zrovna autor čtenáři předkládá, satirická nadsázka, použití humoru, citace
Vyprávěč: sám autor je vypravěč, využití mýtů, legend, er-forma i ich-forma
Slohový postup: vyprávěcí, charakterizační, úvahový (umělecký)
