O myších a lidech – rozbor díla k maturitě (6)

 

Kniha: O myších a lidech

Autor: John Steinbeck

Přidal(a): Hankaka

 

 

 

 

 

  1. Kontext doby

John Steinbeck patří do americké meziválečné literatury. Tématem této literatury bývá většinou sociální kritika, kritika maloměšťáctví,  zážitky  z  1.  světové války nebo problematika amerického Západu a Jihu.

 

  1. Kontext autora

1902 – 1968

Americký spisovatel. Studoval ve Standfordu historii a anglickou literaturu. Pokoušel se v New Yorku uchytit jako novinář a spisovatel. Vystřídal mnoho zaměstnání a zkušenosti z tohoto období pak využil ve svých sociálně kritických románech. Roku 1962 získal Nobelovu cenu za literaturu.

Píše tedy především kriticko-realistické romány se sociální tématikou a rád píše spíše o venkově.

Roku 1937 napsal novelu „O myších a lidech“. Mezi jeho další díla patří například:

Pláň Tortilla, Na plechárně nebo Hrozny hněvu, které líčí život amerických nižších vrstev. Dále pak napsal Na východ od ráje, což je román z poválečného období. Psal také cestopisy.

 

  1. Umělecký směr, forma

Jde o novelu, což je žánr kratšího rozsahu a někdy se zaměňuje s povídkou. Od povídky se liší tím, že sleduje pouze jeden jednoduchý příběh. V tomto případě je to příběh postiženého Lennieho. Text je členěn do odstavců a kapitol. Příběh je vyprávěn er-formou.  Autor se staví do pozice pozorovatele a popisuje nám celý příběh.

 

  1. Místo, doba, postavy

Děj se odehrává ve 30. letech 20. století na statku v Americe.

Hlavními postavami jsou:

George Milton – Má na starost postiženého Lennieho, protože ho o to požádala Lennieho teta Klára. Udělal by pro něho všechno. Někdy Lenniemu vyčítá, že se o něj musí stále starat, ale má ho doopravdy rád. Touží po tom, že bude mít vlastní domeček.

Lennie Small – Je velmi silný a velký. Není však příliš chytrý. Poslouchá George a ve všem mu věří. Má opravdu rád hebké věci a moc rád je hladí. Jsou to například myši ne štěňátka. Příliš si však neuvědomuje svoji sílu, a tak je někdy rozmáčkne.

Curley – Správcův syn. Je velmi agresivní a žárlivý a snaží se vynutit si autoritu.

Curleyova žena – Je to krásná, vyzývavá žena. Je velmi rozmazlená a chybí jí láska. Žije život, o který nestojí.

Candy – Starý dobrák, se všemi vychází.  Má už starého psa, kterého se nechtěl vzdát.

Slim – Dobrák.  Je jediný, který má alespoň trochu respekt u Curleyho.

Další postavy – černoch Crooks, Whit, Carlson

 

  1. Zápletka

Hlavní zápletkou je přátelství mezi Georgem a Lenniem. Autor nám chce ukázat důležitost přátelství. Také nám ukazuje, jak lehce se nám mohou rozpadnou naše sny.

  1. Podrobný děj

George a Lennie chodí po světě spolu. Právě když jdou na ranč, kde mají od dalšího dne pracovat zastihne je noc, a tak přenocují u potůčku ve vrbičkách. George, kterého požádala Lennieho teta Klára, aby se o Lennieho staral, protože není právě moc chytrý, řekne Lenniemu, že kdyby se něco stalo, má utéct sem, do vrbiček. Lennie má velmi rád hladké věci, a tak celou cestu sbírá a hladí myšky. Také chce, aby mu George stále vyprávěl, jak si jednou koupí své hospodářstvíčko a budou tam mít králíky.

Druhého dne vyrazí na ranč. Začnou hned pracovat a po práci dá kočí Smith Lenniemu malé štěňátko. Lennie se prořekne před Candym, že budou mít svůj vlastní ranč a Candy do toho chce jít s nimi.

Curley, který je syn majitele ranče, si začne utahovat z Lennieho a obviní ho z toho, že kouká po jeho ženě, o které se říká, že je trochu do větru. Lennie mu přeláme kosti v zápěstí, protože si vůbec neuvědomuje jakou má sílu.

Lennie se stále chodí dívat na své štěňátko ikdyž to má zakázané. Jednou ho štěně kousne a Lennie ho na oplátku bouchne. Tím však štěně zabije. Pokouší se schovat, ale v tom vběhne do stáje Curleyho žena. Začne si s Lenniem povídat, ale ten ji příliš nevnímá. Pak po Lenniem chce, aby jí pohladil její vlasy. Lennie však hladí moc hrubě, a tak začne Curleyho žena křičet. Lennie ji dá ruku na pusu, aby nekřičela, ale omylem jí zlomí vaz. Dojde mu, že něco udělal špatně, a tak rychle utíká do vrbiček.

Ostatní muži večer zjistí, že je Curleyho žena mrtvá. Dojde jim, že to udělal Lennie, vemou si pistole a jdou ho najít. George jde hned do vrbiček, kde na něj Lennie čeká. Když Lennie zjistí, že se na něj George nezlobí, chce, aby mu vyprávěl o jejich plánu. George vypráví a Lennie kouká přes potůček a představuje si to. Když George dopovídá, zastřelí Lennieho. Ostatním řekne, že Lennie ukradl pistoli a chtěl se zastřelit, on mu ji ukradl a v sebeobraně ho zastřelil.

 

  1. Úryvek – viz. Ukázka

“Georgi!”

“Co je?”

“Já zas něco proved.”

“Ale co na tom.” A George se zas odmlčel.

Na slunci byly už jenom nevyšší hřebeny. Stín v údolí byl modrý a pokojný. Z dálky se ozývaly hlasy mužů, kteří na sebe volali. George otočil hlavu a poslouchal volání.

“Goergi,” promluvil Lennie.

“Co je?”

“Pustíš se do mě?”

“Pustit se do tebe?”

“No přece jako vždycky. Víš přece: ‘Nemít na krku tebe, shábnu svejch padesát dolarů…'”

“Jsi ty ale, Lennie, chlap zatracenej! Kdyby se stalo nevímco, to si nepamatuješ, ale moje slovo si pamatuješ každý.”

“Tak ty se tedy nespustíš?”

George se sebral. “Kdybych já byl sám,” začal toporně, “to by se mi jinak žilo.” Mluvil monotónně, nikde žádný důraz. “Našel bych si práci a neměl bych žádný mrzutosti.” A přestal.

“Tak dál!” pobízel ho Lennie. “Vždycky na konci měsíce…”

(…)

Volným prostranstvím zavál lehký večerní vánek, listí zašelestilo a po zelené tůňce vypluly proti proudy větrné vlnky. A znovu se ozvalo volání mužských hlasů, tentokrát mnohem blíž než předtím.

George smekl klobouk. “Sundej si, Lennie, klobouk,” vyzval ho vratkým hlasem. “Ten vzduch dělá dobře.”

Lennie sňal poslušně klobouk a položil ho před sebe na zem. Stín v údolí zmodral ještě víc, rychle přicházel večer. Po větru se k nim z houští donesly praskavé zvuky.

“Povídej, jaké to bude,” žadonil Lennie.

George už chvíli poslouchal ony vzdálené zvuky. Na chvilku nabral schopnost jednat. “Koukej se, Lennie, přes řeku, a jí ti budu povídat, ty to budeš mít skoro před očima.”

Lennie otočil hlavu a zahleděl se přes tůňku a na zšeřující se svahy Gabilských hor.

“Budeme mít takové malé hospodářstvíčko,” začal George. Sáhl do zadní kapsy kalhot a vytáhl Clarsonovu lugerovku; odklapl pojistku a ruka i pistole ležely na zemi za Lennieho zády. Díval se na jeho zátylek, na místo, kde se páteř spojovala s lebkou.

Od řeky ve směru proti proudu zvolal nějaký muž a jiný muž na to odpověděl.

“Tak dál!” pobízel Lennie.

George zvedl pistoli a jeho ruka se chvěla; spustil zas ruku na zem.

(…)

“Tak dál, Georgi. Kdy se do toho pustíme?”

“Už brzo se do toho pustíme.”

“Já a ty.”

“Ty… a já Všecky budou na tebe hodný. Nebudou už žádný maléry. Žádnej žádnýmu nic zlýho neudělá, ani mu nic neukradne.”

“Já myslel, že se na mě, Georgi, zlobíš!”

“Ale kdepak. Kdepak, Lennie. Nezlobím. Já se na tebe nezlobil nikdy, a teď taky ne. Věř mi to, Lennie.”

Hlasy se už přiblížily. Georgie zvedl pistoli a poslouchal.

“Pusťme se do toho už teď,” prosil Lennie. “Kupme si to hospodářstvíčko hned.”

“I to víš, že hned. Musím. Musíme.”

A George zvedl pistoli a sevřel ji pevněji, aby se nechvěla, a ústí hlavně přiblížil až k zátylku. Ruka se mu prudce třásla, ale obličej mu strnul a ruka nabyla pevnosti. Stiskl spoušť. Do kopců zarachotil třesk výstřelu a přirachotil zase dolů. Lennie sebou škubl a pak se pomalu složil dopředu na písek, a už ležel a ani se nezachvěl.

 

  1. Formální, jazyková stránka

Používá se jak hovorová, tak spisovná čeština. Dále autor používá přímou i nepřímou řeč a monology i dialogy.  Toto dílo nám také ukazuje problémy amerického jihu, jako je například rasismus, hospodářská krize nebo touha po majetku.

 

  1. Zhodnocení, vlastní názor

Kniha se mi opravdu moc líbila. Nejvíce se mi líbil kontrast mezi Lenniem a Georgem. Také se mi velmi líbilo, jak nás kniha opravdu zavedla do doby hospodářské krize v Americe a velmi dobře tam je vidět zoufalost dělníku po tom, aby si našli práci a udrželi si jí. Také je tam dobře vidět rasismus, který panoval v Americe, kdy všichni v tomto příběhu opovrhovali mužem, který byl černý.

Velmi mě také zaujalo, jak každá postava byla úplně jiná. George ochranitelský, Lennie hloupý, Candy ochotný Curley agresivní a žárlivý a jeho žena trochu do větru.

 

  1. Souvislosti, aktuálnost, divadelní, filmové zpracování

Kniha byla dvakrát zfilmována. A to v roce 1939 (Lewis Milestone) a v roce 1992 (Gary Sinise)





Další podobné materiály na webu: