Kniha: Svatý Xaverius
Autor: Jakub Arbes
Přidal(a): Pablo
1. Autor – JAKUB ARBES (1849-1914)
Autor bývá řazen mezi májovce, přestože byl věkově mladší a vstoupil do literatury později. Jako všestranný spisovatel s technickým vzděláním psal povídky, novely, romány, satiry, publicistické články a biografické studie českých i světových umělců. Nejvýznamnější z jeho bohaté tvorby jsou díla osobitého žánru, romaneta, jež zastupují např. Ďábel na skřipci, Ukřižovaná, Newtonův mozek.
SVATÝ XAVERIUS (1873)
2. celková charakteristika
Autor do příběhu o tragickém životě laického badatele, sledujícího realizaci své utkvělé představy o mapě pokladu zašifrované v obraze mučedníka, vkládá pocit hořkosti nad českým osudem v područí rakouské nadvlády, trpkost člověka, který se pokouší měnit svět a utvářet vlastní osud, ale stává se obětí touhy a svého poznání. Dílo nese výrazné prvky autobiografičnosti, známky autorových radikálních názorů, racionality a filozofie determinismu.
3. Postavy
V mladíku Xaveriovi, autorem smyšleným protagonistovi, se pod slupkou podivína skrývá nevinnost a bezbrannost. Jeho popis a příběh vypráví druhá bezejmenná postava, povoláním novinář, nesoucí autobiografické rysy. Z rozhovoru těchto postav a komentářů novináře-vypravěče, který stojí většinou mimo děj jako jeho pozorovatel, se čtenář dozvídá důvod zvláštního chovaní Xaveria, který pravidelnými návštěvami pražského kostela sv. Mikuláše významně prozkoumává obraz sv. Xaveria.
4. Děj a kompozice
Romaneto, dějově zasazeno do prostředí Prahy 1. pol. 19. stol., je nazváno podle obrazu mučedníka sv. Xaveria umístěného v pražském kostele sv. Mikuláše. Stejnojmenný hrdina, s nímž se seznámí novinář-vypravěč příběhu, hledá v obraze na základě staré rodinné legendy, zprostředkované jeho babičkou dříve sloužící u malíře Františka Xaveria Balka, autora zkoumaného obrazu, zašifrovanou mapu k ukradenému pokladu. K bádání volí důmyslnou matematicko-logickou metodu, která na čtenáře působí velmi věrohodně. Spojením určitých bodů na obraze najde hledané místo, kam se jedné noci s novinářem vypraví. Místo pokladu však najdou plechovku s barevnými kameny. Při náhlé bouřce zažijí zvláštní přírodní úkaz a následuje halucinace. Xaverius v šoku uteče a novinář se s ním náhodně setká až po třech letech ve vídeňském vězení. Xaverius je neprávem odsouzen za krádež v kostele a vlivem vyčerpání umírá dříve, než mu novinář stihne poskytnout pravdivé alibi. Závěr zůstává otevřený, nabízí čtenáři spoustu otázek a dohadů. Pro Arbese je děj záminkou pro popis otázek sociálních, estetických, filozofických či vědeckých. Napínavý fantastický děj, v němž rozum a logika vítězí nad iracionálními jevy, mistrně propojuje s živou realitou a dobovou aktuální problematikou.
5. Jazyk a styl
V díle se mísí prvky romantismu, utopie, detektivky a hororu. Tyto různé žánry v jednom celku dávají textu dramatický a dobrodružný náboj. Neobvyklý příběh prostupují autorovy filozofické, sociální a odborné výrazy (z oblasti výtvarného umění, racionálně konstruované vědecké výklady). Arbes kombinuje dva vypravěče, vyprávění smyšlené postavy s určitým jménem a příběhem a vyprávěním nejmenovaného publicisty se znaky samotného autora. Pomocí jejich výpovědí zvyšuje záhadnost, nabízí čtenáři pohled z různých úhlů s častým použitím výrazů pochybnosti (možná, patrně, zdá se mi, myslím apod.).
6. Okolnosti vzniku díla
Svatý Xaverius je první prózou, již na radu J. Nerudy autor označil jako ,,pražské romaneto“. Později vydavatelé název žánru zkrátily na pouhé ,,romaneto“. Poprvé bylo vydáno v Lumíru roku 1873, kdy měl autor před sebou 14 měsíců vězení za své radikální postoje a názory aktivního publicisty vůči rakouské vládě.
7. Vliv díla
Po první módní vlně v 70. letech 19. stol., kdy obraz sv. Xaveria nutkal ke shlédnutí mnoho mimopražských návštěvníků, se obecněji romaneto jako nový žánr neprosadilo. V naší kultuře zdomácnělo pouze zásluhou Arbese, který některé postupy tohoto novátorského žánru aplikoval i na látky kulturněhistorické, což bylo tehdejší dobou přijímáno s rozpaky a výhradami. Přesto v jeho díle našli inspiraci autoři 20. stol., např. K. M. Čapek-Chod, J. Havlíček, V. Nezval, L. Klíma.
Poznámka: Arbes byl vůdčí osobností avangvardního spolku Mahábharáta, který se scházel v pivnici U Svatého Tomáše. Další člen skupiny byli např herec E. Vojan, dramatik L. Stoupežnický, malíř M. Aleš, mladí básníci J. Karásek ze Lvovic, J. S Machar, A. Sova.
romaneta:
- próza menšího rozsahu (jako novela)
- vypravuje o záhadném jevu, který je obestřen tajemstvím, vypadá jako nevysvětlitelný
- po zkoumání jevu je na závěr objasněn racionálními vědeckými vysvětleními
